Tato stránka bude fungovat jako informační forum známkových zemí. Zde najdete zajímavé články a novinky z celého světa, ne jenom z ČSR I.
Autor Jaromír Petřík píše: Snažím se o popularizaci filatelie, jak to jde, většina mých článků již vyšla v časopisech Mladý sběratel a na stránce Infofila.

2005 12 08

 

Setkání sběratelů známkových zemí – sekce GEOPHILA


V sobotu 26. listopadu 2005 proběhlo pravidelné podzimní setkání členů GEOPHILY v Praze. 
Tomuto setkání předcházela burza známek v „Barikádovně“ v Praze – Strašnicích. Byla zde tradičně nabídka velkého množství jakéhokoliv filatelistického materiálu – známky, celiny, celistvosti, katalogy, literatura, filatelistické pomůcky atd…
Počet návštěvníků se dá těžko odhadnout, sál byl zaplněný, v blízkosti se nedalo zaparkovat – z tohoto pohledu se dá hovořit o velkém zájmu o filatelii, také filatelistický materiál byl velmi zajímavý snad pro každého filatelistu ať už je jakéhokoliv zaměření.
Jediné, co na tom bylo smutnější, že v sále se to míhalo převážně „bílými“ hlavami, což napovídá, že filatelie je zálibou hlavně starších pánů. 

Po této burze proběhlo setkání členů GEOPHILY. Dostavilo se kolem 40 filatelistů (i ze Slovenska), což je vzhledem k zimnímu počasí potěšitelné. Stejně tak je potěšitelný i počet členů – kolem 100. Setkání jako vždy zahájil její předseda Doc. Ing. Jiří Marek, CSc. Seznámil nás s novinkami v „pátrání“ po dalších známkových zemích a vydání Filatelistického atlasu Indonésie. Tohle je doslova průkopnická práce, protože dosud nikdo na celém světě nezpracoval opravdu zodpovědně všechna území, která se dají nazvat známkovými zeměmi. Zvláště v bývalém SSSR vznikají na objednávku různých spekulantů a podvodníků nové známkové země jako na „běžícím pásu“. Jejich počty jdou do desítek, možná i do stovek. A je i úkolem geografilatelistů rozlišit skutečné známkové země od těch podvodných. To je určitě úkol hlavně do budoucnosti. 
Nově představený Filatelistický atlas Indonésie, který Ing. Marek vydal byl již v barevném provedení, doplněný velkým množstvím fotografií a map. Kromě tohoto atlasu zde byl k dispozici i atlas Nizozemských městských pošt. 
Pokud by se daly představit sbírky filatelistických materiálů jednotlivých členů GEOPHILY, tak se dá hovořit o velkém pokroku za dobu odkdy organizace GEOPHILA vznikla (1989). Jeden z členů má již všechny země dle FAZZ a několik dalších má chyběnku menší než 5. To například za totality bylo absolutně nemyslitelné, protože chyběl přístup na zahraniční aukce a možnost cestování. Také Internet má velký podíl na přístupu k informacím a možnostem nákupu ze zahraničí. 
Pro případné nové zájemce pořádá Geophila Internetové aukce na adrese: www.volny.cz/geophila, kde se dá sehnat většina známkových zemí za velmi přijatelné ceny, aniž by se člověk musel obracet na různé spekulanty. Protože o známkách ZZ se dá říci, že jejich hodnota neklesá (jak se např. stalo u ČSR II), ale spíše mírně stoupá, takže se dá hovořit o ZZ i jako rozumné investici. Ostatně to dokládají i zahraniční aukce, kde jsou tyto známky poměrně málo k vidění a většinou bez problémů nachází svého kupce.

Ale největší atraktivnost tohoto filatelistického zaměření je určitě vlastnit „papírek“ z každého koutu světa, který za historii od první známky roku 1840 až dosud byl vytištěný. 

Přednáší Ing. Jiří Marek


Jaromír Petřík  http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
26.11.2005

2005 11 20

 

Romantika a tajemství známkových zemí


Známkové země jako sběratelské zaměření aneb rady pro začínající sběratele známkových zemí

V několika předchozích článcích jsme si trochu přiblížili známkové země (v hantýrce sběratelů zkráceně ZZ). Přečetli jsme si o nejstarších známkových zemích, o neobvyklých a exotických názvech některých ZZ a také se něco dozvěděli o těch nejvzácnějších a tím pádem nejobtížněji dostupných.
 
Určitě stojí za to napsat si něco o tomto sběratelském zaměření. 
Každý sběratel pokládá za to pravé „ořechové“ svoje zaměření, ať je to generální sbírka určitého státu, určitý časový úsek, témata, společné vzory, různé druhy vad a odchylek, sestavování známek podle tiskových desek, známky podle druhu použití, celiny, celistvosti atd. Většina těchto zaměření patří mezi oficiálně uznané filatelistické obory a na výstavách mají svoje kategorie a podle toho jsou hodnoceny. 
Potom jsou zaměření, které nemají svoje „oficiální“ zařazení, ale přesto jsou nesmírně atraktivní ať už nároky na vědomosti nebo dostupnost materiálů. Tím se dostávám na sbírání ZZ, které si troufám nazvat co se týká dostupnosti materiálů mezi velmi náročné, ale co se týká vědomostí, tak si troufnu říci, že je to jedno z nejnáročnějších filatelistických zaměření. Sběratel ZZ by měl znát podrobně dějiny všech zemí celého světa od roku 1840 až doposud, což je prakticky nemožné.

„Misionářská dvoucentovka Hawaj 1850“ – jedna z nejvzácnějších známek světa – unikát (neražená známka)


Pokud vezmeme jako „sběratelskou bibli“ Filatelistický atlas známkových zemí“ od B. Hlinky a L. Muchy, kde v roce 1986 uvádějí celkem 783 ZZ, tak uvedená území se rozhodně dají sesbírat všechny, je to jen otázkou času a peněz. Pokud se ovšem pustí člověk dále a jde například do čínských lokálů a japonských okupací, pak už se dostává k známkám, z nichž některé se mohou svojí vzácností rovnat možná i s proslulými „Mauritii“ z r. 1847. Navíc dosud nikdo podrobně „nezmapoval“ tato území. Nejdále je v tomto směru organizace Geofila, která vydala aktualizované ZZ všech světadílů s výjimkou Evropy a Asie. 
Nejobjektivnější aktualizovaný seznam ZZ byl vytvořen předním sběratelem a členem Geofily P. Valdnerem z Bratislavy, který se touto problematikou zabývá přes 40 let. Jak obtížný a náročný na vědomosti je tento sběratelský obor vystihuje příhoda, když před několika lety vystavoval člen Geofily známková území Egejské ostrovy do r. 1923 a jeden juryman mu vytkl, že tato území nemá zastoupena známkami před rokem 1900. Přitom geografilatelista by měl vědět, že Egejské ostrovy se dají datovat až rokem 1912, kdy z těchto ostrovů byli vytlačeni Turci. Po námitce, aby juryman jmenoval, které Egejské ostrovy před rokem 1900 zná, mu ostatní členové jury rychle přispěchali na pomoc a vše zahráli do „autu“, aby vážnost jury neutrpěla. Exponát získal díky neznalostem historie jurymanů nízké hodnocení a vystavovatele poněkud „otrávil“.

Pokud čte tyto řádky začínající filatelista, tak si určitě rovnou řekne, že sbírat ZZ nemá cenu, když je to tak náročné a těžké. Ale to co popisuji se týká špičkových sběratelů, kteří jsou v každém oboru. Na rovinu napíši, že rozhodně vyjdou levněji všechny ZZ dle FAZZ z r. 1986 než např. proslulý chybotisk 50/50 ČSR I nebo spekulativní přetisky Pošta československá 1919, které by neměly chybět ve Specializované sbírce ČSR I.

Proslulý chybotisk 50/50 ČSR I


Začínající sběratel se může rozhodnout sbírat ZZ např. ze současnosti, což nestojí ani moc peněz ani úsilí (jsou to většinou korunové nebo desetikorunové známky). Stačí se zastavit v trochu lépe zásobovaném filatelistickém obchodě. Musí mít určité vodítko jako je seznam ZZ, což byl dříve problém, protože tento seznam byl uveden pouze ve FAZZ od B. Hlinky a L. Muchy. Nyní stačí navštívit Internet např. www.znamkovezeme.wz.cz nebo stránky Geofily. 

Postupně, jak bude ZZ přibývat, tak bude mít větší a větší vědomosti a také nároky. Ale zase – pokud není finančně příliš movitý, stačí se zaměřit na určitý světadíl, určité období atd. Může také studovat nová území bývalého SSSR, kde i pro pokročilého geografilatelistu je problém rozlišit skutečně novou ZZ, nebo jen spekulační vydání. Myslím, že k dnešnímu datu zatím nikdo zodpovědně tato území nezpracoval. Také známky jsou poměrně snadno dostupné a nejsou drahé. Tím se nabízí možnost i průkopnické práce. Nebo se ponořit do známkových území Číny včetně studia čínských znaků– to je velmi náročný úkol. 

Velmi dekorativně působí celistvosti z území staré Indie, zvláště pak kolky.

 

Bikaner – kolková známka Celiny staroindických států – velmi atraktivní a přitom cenově dostupné materiály


Rozhodně nejvíce fascinující na tomto filatelistickém oboru je: vlastnit kousek papírku ze všech zemí světa, které kdy vydaly poštovní známky!!!

New Foundland
USA Církevní stát 
dnešní Itálie
Vancouver Cauca
dnešní Kolumbie 

Je také slyšet názor, že v budoucnu se nebudou poštovní známky používat a tento sběratelský obor není perspektivní. Zda se poštovní známky budou nebo nebudou používat je otázkou, lidé rozhodně VŽDY budou NĚCO sbírat. Filatelie existuje přes 150 let – je to tedy po sběratelství umění a platidel snad druhý nejstarší a nejtradičnější obor. Když vezmeme sběratelství telefonních karet, pokémonů, obalů od žvýkaček – rozhodně má filatelie něco navrch. 
Co se bude sbírat za 100 let nebo i déle těžko někdo nyní předpoví, ale filatelie má ve sběratelství rozhodně svoje královské místo. Jestli se někdo rozhodne pro sbírání ZZ, nuda jej rozhodně nečeká. Pokud se na to chce dívat i z ekonomického hlediska (žádný sběratel nechce, aby jeho sbírka byla časem znehodnocena např. pro nezájem), tak mohu celkem zodpovědně říci, že riziko je zde rozhodně menší než např. u sbírek ČSR I a zvláště ČSR II, kde došlo k velkému propadu cen. Ve světě je filatelie stále velmi populární a pokud se sběratel rozhodne pro ZZ a má alespoň základní znalosti Angličtiny, rychle naváže kontakty se sběrateli celého světa a pozná jakou cenu mají ZZ staršího data, zvláště z 19. století. Může se účastnit přes Internet i aukcí po celém světě, což dříve bylo nemožné. 

Aukční nabídka na Internetu až z daleké Indie – mezi nimi vzácné známky Scinde


Pro zajímavost: mezi sběrateli ZZ se nyní nachází již všechny ZZ popsané ve FAZZ od B. Hlinky a L. Muchy, což před rokem 1989 byla utopie. Aktivně zde působí organizace GEOFILA, kde začátečník i velmi pokročilý sběratel najde odpověď téměř na všechno.
Buenos Aires 1858 Brazílie 1843 Moldávie-Valašsko Púnč staroindický stát Olejové řeky neobvyklý název ZZ Sin-Tiang
čínský lokál


Bůrské války - dnešní Jihoafrická republika – vzácný historický doklad


Zaujaly Vás známkové země? Pokud ano, rád zodpovím Vaše dotazy.

Jaromír Petřík  http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
Boskovice 10.11.2005

2005 11 15

 

Poštovní známky a smrt

Tento nadpis zní poněkud divně, snad až morbidně. Vždyť, pokud pomineme afghánské písaře, kteří olizovali známky s jedovatým lepem, nebo vynecháme zločiny z finančního prospěchu či sběratelské vášně, jak jinak by mohly mít poštovní známky na svědomí lidský život?

Popíši Vám příběh rakouského tvůrce známek profesora Wilhelma Dachauera, který se chtěl zavděčit nacistům a Hitlerovi, ale zaplatil za to životem.

Psal se rok 1937 a jednalo se o známky pro blahopřejné dopisnice a dopisy v hodnotě 12 a 24 grošů. Jejich tvůrcem byl již uvedený profesor Wilhelm Dachauer. Vzhledem k jejich poslání se rozhodl pro obraz vázy s růžemi. Ta byla umístěna ve středu známky, zatímco po stranách byly kresbičky se symboly jednotlivých měsíců. 
Těžko říci, co vedlo profesora Dachauera k tomu, že do jedné z růží ukryl portrét Adolfa Hitlera. Rakouští filatelističtí publicisté to vysvětlují tím, že výtvarník zřejmě podlehl mohutné agitaci fašistů, která předcházela „anšlusu“ a sám byl vyznavačem této ideologie. Svoje přesvědčení tajně vyjádřil při tvorbě známek. Možná si chtěl Dachauer připravit cestu ke své budoucí kariéře. 
Opak se však stal pravdou. Nedlouho potom, kdy německé jednotky bez vyhlášení války vpadly do Rakouska, byl servilní tvůrce blahopřejných známek zatčen a odvezen do koncentračního tábora. Nebylo mu nic platné, že se oháněl svou propagací Hitlera ještě předtím, než bylo Rakousko obsazeno. Kupodivu to pro něj byla přitěžující okolnost. Obraz se totiž při zmenšení na známce rozlil tak, že ukrytý Hitlerův portrét představoval spíše ošklivou vůdcovu tvář. A něco takového se nepromíjelo. Bylo přece jen problematické za tvorbu známky dát rovnou trest smrti, tak jej nacisté poslali do koncentračního tábora, kde profesor Dachauer zemřel. Místo slávy – krutá smrt! 

Jeho známky s Hitlerovým zdeformovaným portrétem zůstaly, mezi Rakušany ani mezi filatelisty jiných zemí oblibu nezískaly. Známky jsou běžně dostupné, určitě je má ve své sbírce většina sběratelů známek Rakouska (Michel č. 658, 659), ale možná ne každý zná autora těchto známek a jeho tragický osud. 
 

Posuďte sami, zda si tvůrce známek zasloužil tak krutou smrt!

Jaromír Petřík http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
Boskovice 12.11.2005

2005 07 13

Rekordní aukce poštovních známek ve světě

V tomto článku uvádíme TOP 10 nejvyšších dosažených částek na filatelistických aukcích v minulých letech. Výsledné částky jsou v amerických dolarech.

Obálka „Červeného a Modrého“ Mauritia r. 1847
Dražba: David Feldman , Švýcarsko 3.11.1993
Cena: 3.833.340 USD

19. října 2005 padl světový aukční rekord za známku USA v aukci Roberta A. Siegela. Částka dosáhla neuvěřitelných 2 700 000$ což je s prémií od kupujícího 2 970 000$. 
Aukce Roberta A. Siegela (více na http://www.siegelauctions.com/) ve své dlouhé historii prodala již mnoho vzácných známek, ale nyní 19. října 2005 padl v jejich aukčním sálu pohádkový rekord za jednu položku. Byla nabízena proslulá letecká známka USA s obráceným středem z r. 1918, hodnota 24 centy, červená a modrá s obráceným středem, a to dokonce ve čtyřbloku. Jednotlivých známek je známo asi 80, vesměs neupotřebených kusů. Přes poměrně velký počet zachovaných exemplářů je to známka nesmírně populární, jejíž výskyt v aukci či na trhu je vždy středem pozornosti. 


Obálka se známkou Velké Británie č.1 r. 1840 - unikát
Dražba: Harmers Auction, Lugano 23.3.1991
Cena: 2.428.570 USD

Švédsko – chybotisk r. 1855 – unikát
Dražba: David Feldman, Švýcarsko 8.11.1996
Cena: 2.300.000 USD

Havaj - USA r. 1851 – obálka s „misionářskými“ známkami – unikát
Dražba: R. A. Siegel – New York 7.11.1995
Cena: 2.090.000 USD

Baden 1851 – chybotisk
Dražba: Heinrich Kohler, Wiesbaden 16.3.1985
Cena: 1.768.130 USD

Červený Mauritius 1847
Dražba: David Feldman, Zurich 20.11.1997
Cena: 1.564.630 USD

„Modrý“ Mauritius 1847 
Dražba: David Feldman, Zurich 3.11.1993
Cena: 1.150.000 USD 

„Červený“ Mauritius 1847
Dražba: David Feldman 3.11. 1993
Cena: 1.073.340 USD


„Červený“ Mauritius 1847
Dražba: David Feldman 3.11. 1993
Cena: 1.073.340 USD

USA 1846 – pošmistrovské vydání Alexandria – unikát
Dražba: David Feldman, Zurich květen 1981
Cena: 1.000.000 USD

Zde jsou zveřejněny nejvyšší částky dosažené ve filatelistických aukcích za poštovní známky. Je vidět, že se ve filatelii „točí“ velké peníze a je to opravdu královská sběratelská vášeň. Také velmi výhodná investice, což můžeme sledovat např. u obálky s „Červeným Mauritiem“. V roce 1993 byla obálka vydražena na 1.073.340 USD, v roce 1997 na 1.564.630 USD. Zhodnocení za 4 roky o cca 45%. 
Nejdražší celistvost – obálka s oběma Mauriti, v roce 1993 vydražena za 3.833.340 USD byla v roce 1963 vydražena za 94.000 USD. I když musíme vzít v úvahu inflaci, tak je to jedna z nejlépe zhodnocených investic, protože nárůst se pohybuje kolem 1000% !

Ze zahraničních pramenů zpracoval: Jaromír Petřík  http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 

Boskovice 8.7.2005

2005 05 31

Buchara a Chorezm ve světle nových poznání

Asi každý sběratel známkových zemí zná tato „ traumata“ filatelistů. Traumata asi pro svoji naprostou nedostupnost a také určité pochyby o jejich použití. Na výstavě Brno 2005 se několik uvedených známek objevilo, objevil se také nový specializovaný katalog známek Ruska a SSSR, kde tyto země jsou řádně zdokumentovány a tím jednoznačně vyvráceny pochyby o jejich zařazení do známkových zemí. Abych obsáhl co nejvíce skutečností a pokusil se být co nejobjektivnější, naváži na již zveřejněné články ve Zpravodaji č. 13 od Ing. Petera Valdnera a Ing. Jiřího Marka.

Ve Zpravodají číslo 13 Ing. Valdner uvádí:
„ BNSR byla vyhlášena 14. září 1920 a do roku 1925, kdy zanikla vydala celkově 17 známek. První známky byly vydány v roce 1922. Jedná se teoreticky o 7 zoubkovaných známek v hodnotách 5,15,50,75 kopejek a 1, 1,50, 3 ruble. Teoreticky proto, že některé hodnoty se vůbec nezachovaly. Známky nesou nápis „státní známka“ v uzbeckém jazyku a „Gerbovaja marka“ v azbuce. Známky se používaly jako víceúčelové, kromě poštovních účelů sloužily i jako kolky. Měly proto pod známkových obrazem volné pole na zápis fiskálních údajů. Použití můžeme rozeznat podle způsobu znehodnocení následovně:
a) poštou prošlé známky na zásilkách v rámci města jsou znehodnocené přeškrtnutím ve tvaru kříže
b) poštou prošlé známky na zásilkách mimo město jsou razítkované
c) fiskálně použité známky mají uvedený datum znehodnocení

Druhá emise identických známek, ale už na papíře bez vodoznaku byla vydaná v roce 1923. Obsahovala jen hodnoty 5 a 15 kopejek ve změněných barvách. Obě hodnoty byly stříhané i zoubkované.

Třetí emise, opět ve změněných barvách, obsahovala hodnoty 5 a 15 kopejek výlučně zoubkované.

Čtvrtá emise s nápisem „Počtovaja marka“ v azbuce měla hodnoty 1,3,5 rublů. Jsou to známky, které uvádí Čučinův katalog z 20-tých let (třebaže jsou tam uvedené, ale jen nominálem i známky 10,15,25,50 a 75 rublů, které nikdy neexistovaly).

Poslední emise byla vydaná začátkem roku 1925 a tvoří ji 1 stříhaná 5 kopejková známka opět ve změněné barvě.

Všechny známky platily na celém území BNSR. Z uvedených 17 známek je možné najít v muzeích a u nejvýznamnějších sběratelů 15 známek. Známky č.3 a 5 tj. 50 kopejek a 1 rubl se nenachází ani tam.“

Nyní budu citovat Ing. Marka:
„Buchara a Chorezm patří mezi fantomy našeho sběratelského oboru. Až donedávna většina z nás neměla ani představu o tom, jak tyto známky mohou vypadat. Informace Ing. Valdnera jsou z tohoto pohledu naprosto jedinečné. Známky podle všeho byly vydány oficiální poštovní správou, podle všeho byly snad v omezeném rozsahu používány v poštovním provoze. Zabezpečovali ji jezdci na koních. Jaká byla četnost pošty dostupná literatura neuvádí, stejně jako jsem ještě neviděl ani kopii nějakého dopisu frankovaného těmito známkami. Pokud bychom se měli striktně držet kritéria vyžadujícího po založení členství v UPU, pak se jedná prakticky o známky lokální, které mohly být používány pouze na daném území. Přesto se přiznám, že bych se nebránil tomu, mít tyto známky ve své sbírce …“

Tolik rekapitulace, co bylo sběratelům ZZ známo o Buchaře a Chorezmu ze Zpravodajů Geofily v roce 1994. Pro objektivnost ještě uvádím obrazové přílohy, které pochází z materiálů Ing. Petera Valdnera.

 

Buchara a Chorezm ve starém katalogu

Vyobrazení známek Buchary z literatury










Použití razítek na známkách Buchary














Vyobrazení známek Chorezmu v literatuře




Během výstavy Brno 2005 došlo k několika novým poznatkům, které dokumentují nové skutečnosti:

1. Podařilo se získat fotodokumentaci známky Chorezmu, na který vystavilo v roce 1935 atest pravosti místní muzeum v Chivě. Chiva byla tehdy hlavním městem Chorezmu, v roce 1995 byla začleněna mezi památky UNESCO a v roce 1995 generální ředitel UNESCO označil Chivu diamantem mezi světovými historickými městy. Ale to jen na okraj, protože nyní z důvodů nepokojů se do této oblasti těžko osobně podíváme. Ale znamená to nezpochybnitelné oficiální vydání těchto známek.

2. Podařilo se získat několik známek Buchary pro víceúčelové použití, z nichž část byla použita jako kolky, což znamená , že se známky skutečně používaly.

3. V. J. Solovjev vydal specializovaný katalog „ Poštovní známky Ruska a SSSR 1857-1991 roku“ pro rok 2004/05. V tomto katalogu jsou vyobrazeny známky Buchary i Chorezmu a tím je dána jednoznačná odpověď na to, že tyto známky patří mezi známkové země. I katalogová hodnota je zohledněna proti 50 kopejkové nesmyslné hodnotě ve starém katalogu.

 

Známka Chorezmu s atestem, který vystavilo muzeum v Chivě v roce 1935

Známka Buchary – poštovní použití


Buchara – víceúčelové použití

 
Buchara – použití známek pro fiskální účely

Známky Buchary z uvedeného katalogs

Známky Chorezmu




Jak vidíme katalogové hodnoty známek v rublech při kurzu koruny vůči současnému rublu, jsou i nyní známky značně podhodnoceny. Když vezmeme v úvahu katalogovou hodnotu např. Basileje z r. 1845, která je 11.000 Euro a přitom se tyto známky pravidelně vyskytují na většině zahraničních aukcí, tak je to velký nepoměr.
Známky Buchary a Chorezmu jsou rozhodně velmi vzácné, protože po těchto známkách pátrala určitě většina sběratelů známkových zemí a výsledky jsou dosud mizivé. Naproti tomu již zmiňovaná Basilej je jen otázkou peněz, ale vůbec ne vzácnosti. Proto si myslím, že známky Buchary a Chorezmu právem patří mezi rarity nejen pro sběratele známkových zemí.

Vypracoval: Jaromír Petřík  http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
Boskovice 17.5.2005

2005 05 26

Romantika a tajemství známkových zemí - Vzácné známkové země

Počet známkových zemí uvádí Filatelistický atlas známkových zemí (FAZZ) od B. Hlinky a L. Muchy z roku 1986 číslem 783. Je toto číslo konečné? Určitě ne. 
Vždyť kolik států vzniklo jen rozpadem bývalého SSSR nebo Jugoslávie! Některé státy sice již existovaly dříve a jen se obnovily, ale některé vznikly úplně nové. 
Další otázkou je, zda FAZZ skutečně objektivně vystihuje všechna území, která se dají brát jako známkové země. A tady již narazíme. FAZZ například německé okupace zařazuje do samostatných známkových zemí, ale japonské okupace již ne. Totéž se týká různých lokálů nebo soukromých vydání. 
Proto je nutné FAZZ v každém případě aktualizovat, což se výborně daří J. Markovi, který vydal již několik světadílů pod sdružením GEOPHILA. Aktualizovaný seznam známkových zemí podle kritérií FAZZu, (poplatného své době, kdy SSSR a Číba byly tabu), tedy bez lokálů, zpracoval přední sběratel P.Valdner. Tento seznam se dá najít na www stránce na adrese: www.znamkovezeme.wz.cz. Seznam je zpracován velmi seriózně, protože co se týká studia známkových zemí, věnuje se jim P. Valdner přes 40 let a dá se říci, že přes známkové země patří k největším světovým odborníkům. 
Jen tyto úvahy a informace by vydaly na samostatný článek, proto si něco řekneme o sbírání známkových zemí. 
Když filatelista začne sbírat známky dle FAZZ, celkem rychle dá dohromady kolem 500 známkových zemí. Stačí navštívit prodejny filatelií. Potom se již musí nutně spojit s pokročilejšími sběrateli známkových zemí a vzácnější známky získat od nich. Povíme si něco o těch nejvzácnějších. 
Můžeme začít Evropou. Z tohoto světadílu končí sběratelé většinou na švýcarských kantonech Zurich, Ženeva a Basilej. Problémem je, že to nejsou příliš vzácné známky, protože se pravidelně prodávají na zahraničních aukcích, ale jejich cena. Např. Basilej má katalogovou hodnotu 11.000 Euro, což je pro běžného sběratele naprosto nedostupné. Proto se u těchto 3 zemí sběratelé většinou spokojí replikami nebo padělky.

 


Zurich 1843

Ženeva 1845

Basilej 1845

U Asie se dají charakterizovat jako vzácné staroindické Scinde, Shahpura, případně Jasdan, středoasijské Buchara a Chorezm a ve světových katalozích uváděná japonská okupace Andaman a Nicobarů. Scinde jsou drahé známky z r.1852, které tvoří většinou otisky pečetí, Shahpura vydala 2 poštovní známky. Jasdan jedinou v roce 1942. Buchara je území bývalého SSSR , nyní Uzbekistánu a Turkmenistánu, Chorezm území Turkmenistánu. Japonská okupace Andaman a Nicobarů není uvedena ve FAZZ, ale jako okupace se dá regulérně do známkových zemí zařadit.

 




Scinde – Indie 1852

Jasdan – Indie 1942



Buchara 1924

Chorezm 1921





Japonská okupace Andaman a Nicobarů 1942





Anhwei(Anhui) Čína

Nga Khe (Vietnam)

Známkové země Buchara, Chorezm a Mosquitské pobřeží jsou nejvzácnější známkové země dle FAZZu. Autorovi článku není nic známo o tom, že by se tyto státy někde prodávaly v aukci. Přes velmi nízkou katalogovou hodnotu jsou daleko vzácnější než například nejdražší ZZ Basilej 1845. Jako ukázku vzácných čínských provincií uvádíme Anhwei , k vzácným lokálům patří třeba Nga Khe na území Vietnamu viz obrázky. 
Z afrických států dle FAZZu se nejhůře shání Ruanda, Urundi – přetisky Belgického Konga, Witu- Swahilsko a Mafia. Podstatně vzácnější jsou však lokální známky, zejména na území dnešní Jižní Afriky a Maroka.

 


Ruanda, Urundi







Witu






Mafia

Z amerického kontinentu se obtížněji shání Vancouver 1865 spíše pro svoji vyšší cenu, dále Cordoba 1858 jako provincie Argentiny, Mariňo 1903 a Carúpano na území Venezuely a různé varianty kolumbijských provincií. Vůbec se však nevidí Entre Rios, který nepochopitelně ve FAZZu chybí. Nejvzácnější ZZ je zde jednoznačně Mosquito Provisional 1890 na území Nicaraguy.

 








Vancouver 1865






Cordoba 1858 

Mosquito Reservation

Mosquito Provisional 











Marińo 1903

Ze světadílu Antarktis končívají sběratelé na Adélině zemi, Viktoriině zemi a Zemi krále Edwarda VII. Adélina země je přetisk letecké známky Madagascaru v roce 1948, Viktoriina země je přetisk novozélandských známek VICTORIA LAND v r.1910 pro druhou Scottovu antarktickou výpravu. Země krále Edwarda VII. byla určena pro Shackletonovu výpravu v r. 1908 – 1909, která se však na místo určení vůbec nedostala. Bylo vytištěno 24.000 známek a vyrobeno asi 2000 dopisů.

 


Adélina země






Viktoriina země




Země krále Edwarda VII

Pokud by se měla shrnout obtížnost získávání známkových zemí dle FAZZu, tak je to jednoznačně Buchara, Chorezm a Mosquitské pobřeží. Ostatní státy o kterých jsme si napsali má většina pokročilých sběratelů známkových zemí ze zahraničních aukcí, nebo ze zahraničních filatelistických obchodů. Pokud však vezmeme v úvahu objektivní seznam (viz výše), tak se do čela probojují čínská území.

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
Boskovice 26.5.2005

2005 04 14

Redaktor Infofila.cz - Jaromír Petřík se představuje


Jaromír Petřík se narodil 6.2.1956 v Boskovicích. Je to město s přibližně 12 tisíci obyvatel 40km severně od Brna. Poštovní známky začal sbírat již v první třídě na základní škole v roce 1963. Dokonce si pamatuje na svoji první známku odlepenou z pohlednice. Byla to 30 haléřová známka č. 1276 vydaná ke XII. Sjezdu KSČ. Známku odlepením hodně poškodil, ale pořád si ji prohlížel a už asi tehdy propadl kouzlu poštovní známky, což je filatelistům společné. Následovaly další odlepené známky z dopisů a otec mu přidal svoji sbírku z dětství asi 200ks odlepených známek z dopisů z protektorátu. Známky s portrétem Hitlera tehdy musel schovat, nepadalo vůbec v úvahu je ukazovat ani pro sběratelské účely.

Známky přinesl do školy a nebyl sám. Tehdy známky sbírala snad třetina třídy. Když navázal kontakty i se spolužáky z jiných tříd, sbírka se začala rozrůstat. Naprosto exoticky a magicky na něj působily známky z dalekých zemí jako Indie, Brazílie, Chile atd. Když mu otec koupil za 20,-Kčs balíček zahraničních známek, byl u vytržení, když objevil známku Severního Bornea s přetiskem Sabah. Asi už tehdy se u něj projevila touha vlastnit známku každého státu.

V době, kdy neexistoval žádný FAZZ ( Hlinka a Mucha vydali Filatelistický atlas známkových zemí poprvé v roce 1971). Také filatelistické znalosti byly takřka nulové. Známky spolužáci měnili mezi sebou podle vzhledu (populární byly kosočtverce) a za „vzácné“ se považovaly známky Monaka a San Marina. Mezi spolužáky byl známý jen katalog POFIS, že existuje nějaký katalog MICHEL by se tehdy pokládalo za ideologickou diverzi a znamenalo by to minimálně ředitelskou důtku. Za celá dětská léta nebyl Jaromír Petřík nikde organizován, svoji sbírku ukončil v r. 1970 na čísle 123 známkových zemí. Tehdejší seznam napsaný na psacím stroji má dosud. Přišly studia, vojna, rodina, zaměstnání, podnikání a filatelistická přestávka dlouhá celých 30 let…

V roce 2000 šel náhodou Jaromír Petřík kolem filatelistického obchodu a uviděl vystavené známky exotických zemí. Neodolal, vešel dovnitř, dal se do rozhovoru s prodavačem (zkušeným filatelistou) a kouzlu opětovně podlehl. Protože ho vždy táhla geografilatelie, začal zase se známkovými zeměmi. Podařilo se mu sehnat všechna 3 vydání FAZZ od B. Hlinky a L. Muchy a objížděl filatelistické obchody. Přitom zjišťoval, že sbírání známkových zemí není nijak snadné. Ve všech filatelistických obchodech byli prodávající zaměřeni hlavně na prodej nově vycházejích známek ČR, známky ČSR I a ČSR II. Když „obešel“ obchody v Brně, Jihlavě, Praze, České Lípě, skončil na chyběnce kolem 300. Dostával od obchodníku cenné rady, naučil se zacházet s katalogy MICHEL, SCOTT, ZUMSTEIN, GIBBONS atd. Katalogy Michela a Scotta se mu dokonce podařilo sehnat kompletní pro celý svět.

Stále však nemohl narazit na sběratele známkových zemí. Potkal však sběratele, který skončil na chyběnce asi 280 a už se nedostal dále, tak se přeorientoval na jiný obor. Jaromír Petřík to však nechtěl vzdát a pátral prostřednictvím Internetu až narazil na zkušeného sběratele známkových zemí Ing. Petra Guniu z Bohumína. Když se dozvěděl, že má tehdy chyběnku 12, tak málem sletěl ze židle. Nepředpokládal, že by se někdo mohl dostat tak daleko. Díky P. Guniovi se během 2 let propracoval na chyběnku kolem 100. Navštěvoval burzy v Brně, občas nějakou výstavu, navazoval nové kontakty a pomalu se propracovával dále. V dubnu 2004 mu chybělo již jen 19 známkových zemí dle FAZZ z r. 1985.

Naprosto rozhodující bylo léto roku 2004, když se Jaromír Petřík seznámil s Ing. Peterem Valdnerem z Bratislavy. Tento sběratel se věnuje nepřetržitě sbírání známkových zemí přes 40 let, dle FAZZ od B. Hlinky a L. Muchy má zastoupeny všechny známkové země. Odborníky je považován za sběratele známkových zemí s největšími odbornými znalostmi, což mohu potvrdit – doslova chodící encyklopedie. Má prostudovány všechny země !!! celého světa od roku 1840, všechny lokály, okupace, pošmistrovská vydání v USA atd. Se svými vynikajícími jazykovými znalostmi, kontakty po celém světě vytvořil obdivuhodnou sbírku známkových zemí. Díky Ing. Valdnerovi pokročil Jaromír Petřík až na chyběnku 3. Zbývaly země na kterých ztroskotá téměř každý sběratel: Mosquitské pobřeží v Nicaragui, Buchara a Chorezm v Asii. Jaromír Petřík to nevzdával a pátral pořád dále. Podařilo se mu sehnat krásnou obálku Mosquita se 3 známkami a před týdnem doplnil i známkové země Bucharu a Chorezm. 




Pokud bereme v úvahu, že známkovou zemi Basilej 1845 má zastoupenu replikou a indické Scinde padělky, tak se prakticky zařadil ke sběratelům, kteří mají všechny známkové země dle FAZZ B. Hlinky a L. Muchy.

Nevíme, kolik je v ČR a SR sběratelů známkových zemí, kteří dle FAZZ z r. 1985 mají všechna území, proto bychom rádi pokud někoho znáte, aby se ozval redakci nebo přímo J. Petříkovi. Jaromír Petřík se také začal věnovat propagaci sbírání známkových zemí, vytvořil informativní internetové stránky www.znamkovezeme.wz.cz a snaží se pomáhat méně pokročilým sběratelům a zpopularizovat zejména mezi mládeží tuto krásnou zálibu.

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
Boskovice 12.4.2005

2005 03 29

Romantika a tajemství známkových zemí - Neobvyklé názvy známkových zemí

Již jsme se zmínili o zajímavých názvech známkových zemí, něco si pověděli o nejstarších známkových zemích a dnes si připomeneme některé neobvyklé názvy, o kterých si část lidí řekne, že patří do pohádek nebo mezi vtipy. 
Začneme romantikou dle názvu tohoto článku. Kdo by neznal Sandokana, jeho milou Marianu nazývanou též Perlou Labuanu. Je Labuan vymyšlený, nebo existoval? 
Labuan je malý ostrov (91km˛) u severozápadního Bornea. Brunejský sultán jej postoupil Velké Británii roku 1846, roku 1848 byl prohlášen korunní kolonií, v letech 1890-1905 byl spravován Společností Britského Severního Bornea. Od roku 1879 definitivní známky s názvem LABUAN, následovaly emise Společnosti Severního Bornea s přetisky LABUAN. Od roku 1907 platily známky Průlivových osad, což je též zajímavý název známkové země.

 


Další nezvyklé a romantické názvy jsou například Kokosové ostrovy nebo Svatý Tomáš a Princův ostrov. Kokosové ostrovy tvoří skupina 27 atolů v Indickém oceánu s rozlohou 14km2. Prameny uvádí, že v roce 1982 měly 555 obyvatel. Od roku 1878 pod správou Ceylonu, od roku 1886 Průlivových osad, od roku 1903 Singapuru, 1942-1946 ceylonský guvernér, od roku 1946 singapurský guvernér. Od roku 1963 definitivní známky s textem COCOS (KEELING) ISLANDS. 

 


Svatý Tomáš a Princův ostrov jsou na území Guinejského zálivu poblíž Afriky. Ostrovy sopečného původu, dříve portugalská kolonie. Prameny v roce 1981 uvádí rozlohu 964 km2 a 86.000 obyvatel.

 


Když se někdo náhodou zmíní o Kočinčíně, tak to většina lidí bere jako vtip. A přesto existovala. Dokonce na území, jejíž název je známý asi každému člověku – jižního Vietnamu s hlavním městem Saigon. Je to území obsazené Francouzi v letech 1859-1867. 
V roce 1886 byly vydány známky francouzských kolonií společného vzoru s přetiskem měnového údaje a písmeny C.CH. Též byly opatřeny i přetiskem COCHINCHINE, ale nebyly oficiálně vydané. Od roku 1892 se potom užívaly známky Francouzské Indočíny.

 


Také existoval Kočín. S Kočinčínou neměl nic společného, byl to feudální stát na území jižní Indie. Od roku 1892 byla vydána emise s textem COCHIN. Byl i značný počet přetiskových provizórií, definitivní emise znakového nebo portrétního charakteru. 

 


Také Svahilsko není vymyšleno. Když se někomu řekne, že mluví svahilsky, tedy nesrozumitelně, něco na tom je. Už jenom nesrozumitelnost svahilských (arabských) znaků. Byl to pobřežní sultanát na území východní Afriky pod správných názvem Witu. V letech 1885-1890 byl pod německým protektorátem, potom postoupen Velké Británii a včleněn do Britské východní Afriky. V roce 1889 vyšly známky s texty ve svahilštině. 1.6.1890 vydali bratři Denhardtové též známky s nápisem MALAKOTE. Poštovní funkce obou vydání je dost pochybná.

 


Ještě se zmíníme o dalším zajímavém názvu země – Pobřeží Moskytů. 
Ne nebylo to podle komárů Moskytů, ale podle indiánského kmene žijícího na území dnešní Nicaraguy. Toto území bylo Brity postoupeno Nicaragui roku 1860 (část dostal Honduras, což se stalo předmětem sporů). Došlo zde k povstání a prohlášení republiky (1893-1900). Během bojů byly opatřeny známky Nicaraguy přetiskem MOSQUITO PROVISIONAL a vydány soukromě Dr. Kuehnem. Dnes Mosquito obecně patří k vzácným a hledaným známkovým zemím.

Zajímavých názvů známkových území je celá řada, ale o tom zase příště. 

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/
Boskovice 19.3.2005

2005 03 13

 

Válka jako důvod filatelistické spekulace

Chci se zmínit o jednom zajímavém spekulačním filatelistickém vydání poštovních známek. Předcházel jí válečný konflikt již před více než 30 lety… 
Většina lidí ví, že současný Kypr je rozdělený na dvě části: řeckou a tureckou. Dnes je každé území politicky samostatné, rozděleno hranicí, která prochází i hlavním městem Nicosií – řecky a Lefkosia - turecky. Dříve zde žili společně na celém území kyperští Řekové a kyperští Turci. Nyní na řeckém území nežije jediný Turek a naopak. Je to znát i na ekonomice rozdělených území. Řecká část je pěkně vystavěná, kvete zde čilý cestovní ruch a životní úroveň je zde mnohem vyšší než v turecké části. Je to důsledek mezinárodního bojkotu, v turecké části nepřistávají žádná letadla a lodě jiného státu než Turecka. Turecká část byla až donedávna úplně izolovaná, teprve nedávno sem začali cestovat turisté a obchodníci. A protože se budeme bavit o spekulaci z turecké strany, tak si připomeneme toto území fotografiemi pevnosti v městě Kyrenia (turecky Girne). 

Na fotografii je i autor tohoto článku.

 

 

Také stojí za zmínku, že v muzeu v pevnosti je vystaven údajně nestarší dochovaný vrak lodi na světě. Pevnost je hezky zrekonstruována, přímo tam se dají posílat poštovní pohledy s razítkem z pevnosti. Z hradeb je pěkný výhled na okolí, klid, žádný shon, všechno zde působí mírumilovně… 
I lidé. 

Člověku se nechce věřit, jaká krvavá válka zde před více než 30 lety zuřila. Němí svědkové jsou jen opuštěné, chátrající domy, kde bydleli kyperští Řekové… 

Ale vraťme se k filatelii. V roce 1974 zde zuřila občanská válka, jejíž výsledkem bylo rozdělení ostrova. Nastalo vyhlášení autonomního kypersko-tureckého státu a byla zřízena kypersko-turecká poštovní správa v Lefkosii (turecký název rozděleného hlavního města Nicosie). 
Při příležitosti 50.výročí Turecké republiky byla 27.6.1974 vydaná série 7 známek. Nejnižší hodnotu (3M) vytiskli v nákladu jen 50.000 kusů, samozřejmě ze spekulačních důvodů, protože tato hodnota byla z větší části hned vykoupena filatelistickými obchodníky.

 


Michel č.1 hodnota 3M katalog: 80MiM (rok 1993)
Michel č.7 (70M) katalog 50MiM (rok 1993)

Poštovní správa Kyperské republiky v Nicosii neuznala právo této části ostrova vydávat vlastní poštovní známky, vyhlásila, že nejde o kyperské známky a neuznává jejich platnost na ostrově. Turecká poštovní správa zase vyhlásila, že jde o poštovní známky s mezinárodní platností. A tak nastala rozhořčená poštovní válka. V řeckých oblastech neuznávali poštovní známky vydávané Turky a naopak. 

Navíc, turecká poštovní správa vydala 3.3.1975 známky 10M a 20M s přetisky na 100M a 30M s textem proklamace „autonomní vlády“ KIBRIS TURK FEDERE DEVLETI 13.2.1975. U některých známek hodnoty30M (Michel č.8) byl letopočet uveden 13.2.75 a vznikly „rarity“ v katalogové hodnotě 250MiM.

 


Ještě nesmíme zapomenout na série 10 nových známek, která  byla vydána 21.4.1975 pro turecké území Kypru.

 


Co k tomu dodat. Dávno jsme si již zvykli na rozdělený Kypr, turecké i řecké známky bereme jako samozřejmost, pár filatelistických obchodníků jistě vydělalo na těchto spekulacích, snad nebude bez zajímavosti si tyto události připomenout.

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/
Boskovice 12.3.2005

 

2005 03 04

Romantika a tajemství známkových zemí - Nejstarší známkové země

V úvodu jsme se zmínili o zajímavých a exotických názvech některých známkových zemí jako Kajmanské ostrovy, Mafia, Ostrov Juana Fernadese (Robinsona Cruzoe) a Pitcairn. 
Co rozhodně nemůžeme opomenout je úplný začátek filatelie a tím i známkových zemí. Letos uplyne 165 let od doby vydání 1. poštovní známky na světě. A jako všechno staré i tyto známky mají svoje tajemna. Nežijí již ani vnukové prvních pamětníků, dokonce ani pravnukové. Když se nám dostane do rukou některá z prvních vydaných známek, je to z doby ještě před narozením našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka.

První známkou na světě a tím i první známkovou zemí je černá 1 pennyová známka Velké Británie s portrétem tehdejší mladé královny Viktorie. Bylo to 6.května 1840. Současně vyšly i první celiny tzv. Mulreadyho obálky po jedné a dvou pencích.

 


Uvedených známek se naštěstí natisklo velké množství, takže tuto světovou jedničku můžeme vidět ve sbírkách i méně zámožných filatelistů (tržní cena se pohybuje kolem 2.000,-Kč). 

Druhou známkovou zemí byl švýcarský kanton Curych. 2. března 1843 vydal dvě jednoduché známky s číslicovým námětem v hodnotě 4 a 6 rappů. 

 


Tyto známky jsou vzácné a drahé. Dají se sehnat na zahraničních aukcích a nejlevnější 6 Rp se dá koupit za cca 15.000,-Kč a nejdražší 4 Rp až za 300.000,-Kč. 

Třetí známkovou zemí bylo zaostalé brazilské císařství. 1. srpna 1843 vydalo emisi tří známek, které se pro svůj vzhled nazývají „volské nebo buvolí oči“.

 


I tyto známky jsou dost drahé. Ceny dle hodnoty a kvality se pohybují mezi 5.000 až 50.000,-Kč. 

Čtvrtá známková země byl švýcarský kanton Ženeva. 1.října 1843 vydal dvouznámku v hodnotě 5+5 centimů. Polovina známky tj. 5 centimů byla určena pro zásilky na území města Ženevy, dvouznámka potom pro celý kanton Ženeva.

 


Tyto známky jsou velmi drahé. Autor nedávno viděl na jedné německé aukci tuto dvouznámku ve ** stavu za vyvolávací cenu 90.000 Euro. To znamená, že včetně provize aukční společnosti můžeme počítat s cenou kolem 3.000.000,-Kč!!! 

Pátou známkovou zemí byl švýcarský kanton Basilej. 1. července 1845 vydal populární „Basilejské holubičky“. Byly to první známky na světě natištěné vícebarevně.

 


Katalog uvádí, že těchto známek se vytisklo 41.000 kusů. Ceny na aukcích se pohybují od asi 60.000,-Kč za špatné a poškozené známky až po 300.000,-Kč, kterou viděl autor v aukci jako nejdražší. 

Jako šestá známková země se uvádí USA (pokud nebereme v úvahu polooficiální doručovací známky vydané v New Yorku již v srpnu 1842, nebo tzv. poštmistrovská vydání od 14.července 1845).

 


Tyto známky se dají na aukcích sehnat zhruba od 10.000,-Kč. Na dopisech mají hodnotu i přes 200.000,-Kč. 

Sedmá a nejslavnější známková země je známý ostrov Mauritius. Známky 1 a 2 pence byly vydány 21. září 1847. Jejich autorem je místní hodinář J. Barnard, který zhotovil obě rytiny při příležitosti plesu manželky tehdejšího guvernéra Gomma. Údajně se vytisklo po 500ks každé známky, dochovalo se též údajně od 1 penny (červená) 2ks nerazítkované a 11ks razítkovaných u 2 penny (modrý) 6 ks nerazítkovaných a 6 s razítkem.

 


O skutečné ceně těchto známek se dá spekulovat, tržní cena je údajně něco kolem 10.000.000,-Kč. (Pozn. nejvíce bylo doposud zaplaceno v aukci za švédský chybotisk treskilling 2,3 mil. USD což je při dnešním kurzu kolem 54.000.000,-Kč). Tolik o nejstarších známkových zemích světa. Pokud někdo uvedené známky vlastní, tak představují slušný majetek (s výjimkou Velké Británie a Brazílie).

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/
Boskovice 3.3.2005

2005 03 03

Otazníky kolem pravosti Britské Guyany 1 cent – nejcennější známky na světě

Asi většina filatelistů zná údajně nejcennější známku světa – raritu černou jednocentovou Britskou Guyanu z r. 1856 na červeném papíře. Méně známé jsou skutečnosti, které doprovází otazníky kolem pravosti této známky. 
5. dubna 1922 byla dražena perla sbírky hraběte Philip La Renotiere von Ferrari, Britská jednocentová Guyana. Všichni věhlasní filatelisté, ba i zástupci několika panovníků se sešli v ulici Drouot v Paříži. Uprostřed sálu spočíval pod skleněným pohárem osmihranný kousek papíru špinavé červené barvy, pokrytý natištěnými písmeny pod nevzhledným razítkem. Známka, která svou vzácností zastiňuje legendární Mauritius… 

A zde se musíme seznámit s tabákovým králem Mauricem Burrusem, který své bohatství investoval kromě jiného i do známek. Byl to totiž právě Burrus, který se účastnil Ferrariho dražby a který byl vážným zájemcem o koupi Britské Guayany.

 


Hrabě
Ferrari

Maurice Burrus 

Maurice Burrus o této dražbě uvedl: 
„Několik dní před aukcí jsem zašel ke znalci, jemuž bylo svěřeno ověřování dražebních položek. Tam jsem se setkal s jiným známým sběratelem, který si přisedl. Když jsme došli až k oné proslulé známce, překvapila nás nejdříve ona skutečnost, že v pravé části byla známka přebarvena, jako by měla něco zakrýt. Když jsme známku prohlédli silnou lupou, shledali jsme, že se v slově ONE písmeno N a zvláště písmeno E liší od týchž dalších písmen na známce. Dalším rozborem jsem došel k závěru, že původní nápis zněl FOUR CENTS. Na papíru silně křídovaném bylo možno písmena vymazat a překreslit“… uvádí Burrus. 

„A protože známka byla zřejmě padělána, zanechaly takové úpravy určité stopy a první část známky byla barvena podobnou červenou, ale nikoli zcela stejnou barvou“ pokračoval znalec. 
„Zeptal jsem se znalce, zda vzhledem k tomu, že známka je padělána, dá ji skutečně do dražby“. 
Odpověděl, že známka způsobila velkou senzaci, a proto ji musí dát do dražby.

Zde můžeme sami posoudit nakolik jsou si známky 4 a 1 centová podobné

 


Čtyřcentovka

Jednocentovka – skutečný vzhled

Jednocentovka – počítačově upravená

A pak došlo k dražbě. 
Znalec prohlásil jasným a srozumitelným hlasem, že známka je prodávána bez záruky a že nebude možno podat reklamaci. Cena při aukci rychle vyletěla na 200.000 franků, ale potom se zájem o známku soustředil na dvě osoby. Pan Griebert, anglický obchodník a M. Burrus. Později se Burrus dozvěděl, že Griebert dražil známku za svého klienta Arthur Hinda z Uticy v USA, jenž byl tehdy u nás neznámým sběratelem. 
Griebert nabídl 280.000 franků, M. Burrus 290.000 a Griebert známku získal za 300.000 franků. 
Burrus uvádí, že před dražbou slyšel, jak právě obchodník Griebert říkal, že zákazník mu uložil koupit známku za každou cenu, a proto bude muset přihazovat nejméně na 300.000 franků. A Burrus k tomu dodává: „Když jsem v aukci přihazoval, chtěl jsem neznámého zájemce o známku trochu vytrestat. Lidé, kteří nelimitují své dražební příkazy, zkreslují výsledky dražeb a riskují, že zaplatí nerozumnou cenu“. 

Arthur Hind v roce 1933 zemřel a jeho sbírka byla dána také do dražby. 

„Co k tomu říci? Je největší světový unikát pravý nebo ne?“ To se asi těžko dozvíme, protože pokud je autorovi známo, známka nikdy nebyla řádně znalecky prozkoumána a případní vlastníci jistě nebudou mít zájem na zpochybnění pravosti tohoto unikátu.

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/
Boskovice 2005

Zajímavý anglický článek o této raritě:
http://www.guyana.org/features/guyanastory/chapter110.html

2005 03 01

Známky jako němí svědkové zločinu

Nahlédnutím do stránek evropských dějin na Balkáně zjistíme, že Srbsko od 19. století zápolilo o svou nezávislost s Turky, a když ji posléze získalo, propukly v zemi zase vnitřní boje o moc. Především mezi dvěma knížecími a později královskými rody – Karadjordjevičů a Obrenovičů. Dlouholetý zápas vyvrcholil v roce 1903 zavražděním Alexandra I. Obrenoviče a jeho ženy Dragy. 
Na trůn usedl Petr I. Karadjordjevič. Nový monarcha uspořádal na oslavu svého nastolení četné atrakce, přičemž chytře využíval stého výročí vstupu Karadjordjevičské dynastie (svého dědečka) na srbský trůn. Tuto skutečnost měla nejen Srbům, ale celé Evropě připomínat série známek s dvojportrétem současného panovníka a jeho děda.

 


Emise těchto známek byla vydána v roce 1904 ve Francii. Tvůrcem návrhu byl G. Jovanovič a rytcem E. Muchon. 
Známky byly vytištěny a dány do oběhu, když po pár měsících začaly srbské úřady tyto známky překotně stahovat. Důvod? Šokující objev, který objevil jeden filatelista, že při otočení známky je v dvojportrétu tvář srbského krále Alexandra I., jehož nechal Petr I. Zavraždit. Poté se toho chopili novináři a celá Evropa si měla o čem povídat. 
A povídala! Například, že se Karadjordjevičům zjevuje duch mrtvého krále i na známkách. Prý za trest.

 


Údajná tvář Alexandra I.

Pátrání po původci tohoto skrytého portétu nebylo úspěšné. G. Jovanovič a E. Muchon mluvili o neuvěřitelné náhodě a hájili se tím, že i král Petr I. ještě před vydáním známek osobně vytištěné archy bedlivě prohlížel, aniž by na nich shledal cokoliv závadného. Černý Petr nakonec zůstal Jovanovičovi, i když za to nemohl být oficiálně stíhán. 
A tak i my se nyní po více než sto letech můžeme zadívat na skrytý portrét zavražděného panovníka, na němž je vidět jako kdyby prožíval utrpení, nebo tělesnou bolest. Zřejmě tehdy šlo o náhodu, ale náhodu neuvěřitelnou. 
Většinou tvůrci známek různé jinotaje zakomponovali přímo úmyslně. Což je případ profesora Dachauera, který skryl do známky portrét Hitlera a později jej to stálo život. Nebo náš rytec B. Heinz a výtvarník J. Vondrouš, kteří za protektorátu zakomponovali do známek mapu naší okupované republiky. 
Ale o tom snad příště.

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/
Boskovice 2005

2005 02 24

Známky jako důvod války

Je to neuvěřitelné! Poštovní známky a válka kvůli nim! Ale něco na tom je. Alespoň tento důvod se uvádí při vypuknutí války mezi zeměmi Bolívie a Paraguay v letech 1928 – 1935. Při této „známkové válce“ padlo na straně Bolívie 70.000 vojáků, na straně Paraguaye na 50.000. Je to vůbec možné? Vždyť to zní tak absurdně! 
V roce 1927 vydala Paraguay čtveřici známek, na nichž bylo území Chaco zobrazeno jako součást Paraguayské republiky. Bolívie okamžitě podala proti vydání těchto známek ostrý protest a žádala jejich stažení z oběhu. Když se nedočkala nápravy, odpověděla ve stejném duchu. V roce 1928 vydala známky s mapou svého území, na níž bylo Chaco včetně paraguayské části označeno za bolívijské. A to se opakovalo ještě na dalších známkách obou států v následujících letech.

 


Toto známkové válčení vyvolalo přerušení diplomatických styků mezi oběma státy. Spor se snažil urovnat papež i americká unie, ale bez úspěchu. Vzniklé napětí vyústilo v ozbrojený válečný konflikt. Pátého prosince 1928 zaútočili paraguayští vojáci na pevnost Vanguerdie, kterou zničili. Tím začaly krvavé boje trvající až do roku 1935. Společnost národů se marně pokoušela tento válečný požár uhasit. Podařilo se to až v roce 1935 několika dalším jihoamerickým státům, které zprostředkovaly mezi oběma protivníky dohodu, při níž bylo dosaženo příměří. 
Obě země byly hospodářsky zcela zdecimované a Bolívie přišla zkrátka. Byla jí přiřčena pouze jedna třetina území Chaco boreal. 
Ačkoliv není pochyb, že se jednalo při tomto konfliktu především o zájmy naftařských společností (na tomto území těžily ropu americká Standart Oil Company a britská Royal Dutch Shell), přece jen lze říci, že poštovní známky posloužily v tomto tragickém konfliktu jako rozbuška, která zažehla válečný požár.

Jaromír Petřík   http://www.znamkovezeme.wz.cz/
Boskovice 20.2.2005 

2005 02 21

Romantika a tajemství známkových zemí

Možná, někdo z vás slyšel výraz „Známkové země“. Co to vlastně je? Odborný nebo populární název? Dá se říci, že obojí. Jsou to státní území, které v historii poštovnictví vydaly svoje vlastní známky od počátku filatelie r. 1840 až dosud. Je v tom i kus velké romantiky vlastnit barevný „papírek“ prezentovaný poštou ze všech území a koutů na světě, které od roku 1840 existovaly. Říká vám například něco název „Kajmaní ostrovy ?“ Tak pro mne začalo hledání po celé zeměkouli . 

 


Objevil jsem při tom desítky ostrovů i států, jejichž jména mě byla dosud neznámá, nebo které jsem znal, ale nevěděl kde leží. Avšak po Kajmaních ostrovech ani stopy. Až jsem konečně měl štěstí a objevil je v Karibském moři v Západoindickém souostroví, tam v té oblasti mezi Severní a Jižní Amerikou. A že na těchto ostrovech, které objevil Kolumbus roku 1503, měli čas od času své skrýše piráti a že ostrovy patří pod správu ostrova Jamajky.

 


Nebo název „Mafia?“ To není žert, Mafia skutečně existovala. Mafia byl malý ostrůvek jižně od Zanzibaru na africkém kontinentu, který byl obsazen britskými vojsky v prosinci 1914 v souvislosti s útokem na křižník Koenigsberg. Ukořistěné německé známky byly přetištěny na G.R. MAFIA. V roce 1915 byly stejným přetiskem označeny také známky indické polní pošty. 

 


Další zajímavý název: „Ostrov Robinsona Crusoe“ Existuje, nebo ne? Ano, pro ostrov, na němž žil Robinson Crusoe, byly také vydány poštovní známky. Abychom byli přesní, známky nevyšly výslovně jen pro tento ostrov, ale platily na celém chilském území. Šlo o známky Chile z roku 1905, které v roce 1910 byly opatřeny přetiskem „Islas de Juan Fernandez“. Ostrovy Juana Fernandese jsou od chilského pobřeží vzdáleny přes 600 km a jsou jakoby utopeny v Tichém oceánu. Své jméno dostaly po španělském plavci Juanu Fernandesovi, který je roku 1574 objevil. Pro svou odlehlost byly celkem neobydleny, a proto není divu, že v některých dobách sloužily za úkryt anglickým a holandským pirátům.

 


Nebo útočiště Fletchera Christiana , vzbouřence ze známé lodi Bounty? Ostrov Pitcairn? V roce 1954 zde bydlelo 136 obyvatel, převážně potomků Fletchera Christiana a místních domorodců. Obyvatelům v současné době snad hrozí zánik, protože místní muži měli děti dle našich „civilizovaných zákonů“ s nezletilými ženami a jsou vyšetřováni a souzeni na britském území, pod něž ostrov Pitcairn patří. Uvidíme, jak to dopadne!

Když se člověk probírá známkovými zeměmi, tak má historii celého světa od roku 1840 jako na dlani. Potřebuje jen historický atlas, aby si jednotlivé země našel. A kolikrát by se moc divil, jak si světové mocnosti dělily svět. Tak podrobné a hlavně pravdivé dějiny novodobého světa jak o nich vypovídají známky sotva někde najdete. Škoda jen, že filatelie, kdysi velmi ušlechtilý obor sběratelství má stále menší prostor v moderním životě člověka. 

Zaujaly vás známkové země? 
Pokud ano, tak pokračování příště. 

Jaromír Petřík:  http://www.znamkovezeme.wz.cz/
Boskovice 2005


Známkové země 1. díl
Známkové země 2. díl
Známkové země 3. díl

 

 

Copyright © Peter Hoffmann 2001 - 2017
E-mail:
Design by Erik Hoffmann