Tato stránka bude fungovat jako informační forum známkových zemí. Zde najdete zajímavé články a novinky z celého světa, ne jenom z ČSR I. Autor Jaromír Petřík píše: Snažím se o popularizaci filatelie, jak to jde, většina mých článků již vyšla v časopisech Mladý sběratel a na stránce Infofila.

Afghánistán 1871 - 1900

Jaromír Petřík - Boskovice

Schůzka sběratelů známkových zemí „Geophila v Brně dne 5.4.2008

V sobotu 5.4.2008 proběhla v Brně již tradiční schůzka sběratelů známkových zemí – sekce Geophila. Tato schůzka navazovala na filatelistickou burzu, která v dopoledních hodinách proběhla v areálu brněnského výstaviště.  Na burze byla nabídka všemožného filatelistického materiálu, ale jistě mi dají pokročilí sběratelé známkových zemí za pravdu, že pro opravdu pokročilé sběratele není tato nabídka příliš velká.

Členové vedení Geophila  Zleva: Ing. Prokop, Doc. Ing. Marek CSc – vedoucí sekce, Ing. Bičovský

Hlavním bodem programu byl Filatelistický atlas světadílu Asie, kterým by Ing. Marek uzavřel již všechny aktualizované světadíly FAZZ, na kterých pracuje více než 10 let. Je to dílo navazující na legendární vydání FAZZ od Hlinky a Muchy, které je kromě aktualizace ZZ i mimořádně rozsáhlé, ale přehledně a kvalitně zpracováno. Koncept FAZZ Asie koloval mezi účastníky schůzky a každý měl možnost se k němu vyjádřit.

Co se týká obsahu a kvality zpracování, těžko se dá něco vytknout, takže asi hlavní diskuse bude o tom, zda toto dílo vytisknout černobíle, nebo barevně. Pro černobílé vydání mluví cena – cca 600,-Kč, pro barevné zase jeho unikátnost. Těžko budeme hledat v dějinách filatelie doma i v zahraničí dílo obdobné kvality. Vždyť autor musel zpracovat filatelii celého světa od vzniku první známky v roce 1840 až dosud. Musel nejenom prostudovat veškeré dostupné katalogy, např. Scott, Michel, Gibbons, Ywert, Zumstein, ale i speciály a literaturu. Když vezmeme v úvahu, že např. 1 díl katalogu Michel stojí v průměru více než 1.600,-Kč, tak si osobně myslím, že navrhovaná cena pro barevný výtisk 2.000,-Kč není nijak přehnaná a určitě bych doporučil barevné vydání. Troufám si říci, že kdyby obdobné dílo vyšlo např. z týmu Gibbonse, určitě by na výstavách získalo zlatou medaili a byla by vytvořena i následná publicita v tisku.

Dalším bodem programu byl návrh termínu „podzimních“ schůzek členů sekce. Ukazuje se, že je to již spíše „zimní“ termín a pro řadu členů z Moravy nebo ze Slovenska je to v nejistém počasí problematické. Ale je to též námět k diskusi.

Zmínka též byla o světové výstavě v Praze, která proběhne letos v září a kterou podle diskuse určitě navštíví většina členů sekce Geophila.

Mluvilo se i o úspěšných vystavovatelích, např. Ing. Bičovském a Ing. Šťotkovi, pro které vzhledem k jejich zaměření chybí pro hodnocení jejich exponátů u nás dostatečně zkušení jurymani (především s větším zaměřením na mimoevropské státy). Proto bylo vzato s velkým povděkem, že mezi našimi jurymany začíná pracovat Ing. Jiří Černý. Ing. Černý je filatelistické veřejnosti známý hlavně jako úspěšný vystavovatel Indických kolků. Kromě fiskální filatelie je prvotřídní odborník i na známkové země a určitě se dočkáme objektivního hodnocení, což by měla být motivace i pro případné další vystavovatele.

Co se týká organizačních záležitostí, bylo vysloveno poděkování Ing. Laštovkovi, který mnoho let vedl finanční záležitosti sekce a odchází z osobních důvodů. Jeho práci převzal Ing. Schovánek, za což mu rozhodně též patří poděkovat a popřát hodně trpělivosti, protože kromě „financí“ má ještě na starosti internetové stránky Geophily.

Na schůzce samozřejmě nechybělo tradiční kolování a výměna známek a filatelistického materiálu. Je až s podivem, jaké doslova unikátní materiály dokáží sběratelé ZZ sehnat. Velkou míru na tom rozhodně má Internet, protože má člověk snadný přístup k zahraničním aukcím. Známkové země, které za „totality“ byly nedostupné se již dostávají mezi běžné. Filatelisté se začínají více specializovat ať již, že jdou do větší hloubky např. v lokálech, městských poštách, nebo i fiskální filatelii.

Potěšující určitě byl velký počet účastníků, které jsem sice nepočítal, ale určitě jich bylo více než 50. A co je ještě více potěšující, tak že se objevil větší počet mladých tváří a nemusíme mít obavu, že filatelie pomalu zaniká.

Tímto bych se asi rozloučil a všem sběratelům ZZ popřál co nejvíce nových přírůstků a sběratelských úspěchů.

Jaromír Petřík 6.4.2008

2008 03 15
Záhadný Afghanistán 19. století - První známky Afghanistánu z období 1891-1900
Ano je to dobře, protože první známky Afghanistánu jako správného názvu státního útvaru jsou skutečně až z roku 1891, i když název Afghanistán se užíval i dříve, což dokládá například i Ottův slovník. Známky z období 1871 až 1890 mají uveden nápis Kábul, musíme tedy brát jako fakt, že takto musíme nazývat i tehdejší zemi. Až teprve v emisi, která začíná v r. 1891 má uvedený název známý nám v současné době, tedy Afghanistán. Na známkách jsou nápisy v arabském písmu. Jsou zde slova „Mahsul Khadaz“, těžko přeložitelné něco ve smyslu-dopis, poštovní poplatek, následuje „Dakkhana“-poštovní úřad, dále „Dawlat“ (vláda/království). Rok vydání 1309 podle islámského kalendáře, tedy 1891 našeho letopočtu. Kromě již uvedeného názvu Afghanistán ještě poštovní sazba. Tyto známky prodělaly změnu také v tom, že jsou všechna vydání obdélníkového tvaru. Všechna předchozí vydání měla kruhový tvar, i když je doplňovaly v některých případech ornamenty. Všechna tato vydání spojuje ještě fakt, že známky jsou bez lepu a na tenkém, téměř cigaretovém papíře. Tiskařská metoda byla ve všech případech litografie. První emise 1891-1892 byla vydaná ve třech nominálech: 1 abasi, 2 abasi a 1 rupie.
1 abasi	2 abasi	1 rupie
(archy 130–10x13)	(archy 36-3x12)	(archy 12-1x12)

V letech 1892-93 byla vydána emise registračních známek v hodnotě 1 rupie. Velikost archu 110 známek (10x11)

V této době byla ještě vydána emise známek v hodnotě 1 abasi, ale v mnoha barvách papíru a jejích odstínech. Tisk byl v barvě černé. Uvedeme alespoň základní barvy papíru: žlutá, zelená, růžová, fialová, modrá, červená a bílá.

Odstíny žluté

Odstíny zelené

Odstíny růžové, červené, fialové

V letech 1893 – 1894 následovalo vydání registračních známek v hodnotě1 rupie v černé barvě. Velikost archu 55 známek (5x11)

U těchto vydání je zajímavé, že hodnota 1 rupie byla zřejmě příliš vysoká, protože znalec Boggs viděl pouze 2 použité známky se znehodnocením z Pešaváru, znalec Dietrich nenarazil za svůj život na žádnou použitou registrační známku! K tomu podotýkám, že nepoužité známky se vyskytují běžně, nijak vzácné nejsou ani zachovalé celé archy!

V letech 1894–1895 následovalo tzv. „Skeleton“ vydání v černé barvě. Bylo na zeleném papíře v hodnotách 2 abasi, 1 rupie a registrační v hodnotě 2 abasi.

2 abasi                                     1 rupie                               2 abasi-registrační      arch 48(8x6): 24(4x6)                    48-12 (2x6)                                48-12 (2x6)

Vydání je zajímavé, že zde není uvedený letopočet vydání. Je akceptováno datum 1894-1895. Nejstarší použití je na obálce datované Kábul Safar 4, 15. července 1896 v hodnotě 2 abasi. Rok 1898– registrační známky V tomto roce byla znovu vydána již uvedená registační známka v hodnotě 2 abasi v barvě černé na tenkém papíru v několika barvách. Velikost archů byla 49 známek (7x7) a 56 (8x7). Zajímavosti zde jsou, že Dietrich uvádí datum vydání 1. října 1897, další znalec Patterson uvádí jejich použití až po r. 1900. V letech 1898-1899 vydání v hodnotě 2 abasi  Uvedená vydání byla v černé barvě na tenkém papíře v různých barvách a jejich odstínech. Velikost archů byla 63 známek (9x7). Bylo to poslední oficiální vydání známek za vlády panovníka Abdur Rahmana. Nápisy jsou v jazyce Dárí, které je druh arabského písma. Zajímavé též je, že co se týká této emise, vyskytuje se dost velké množství falz.

Růžový papír                                    Zelený papír                         Odstín růžové barvy

Červený papír                                 Šedomodrý papír

Nevydaná emise 1899 – 1900 Vytištěné známky v černé barvě v hodnotě 2 abasi na různých barvách papíru v různých odstínech. Popisují je všechny katalogy, jejich výskyt v nepoužitém stavu je malý, na dopisech se téměř nevyskytují, známky s razítkem se dají brát jako razítka z ochoty. Katalog Scott popisuje, že např. známky 195A (modrý papír) byly nalezeny zbytky archu a není známý jediný případ jejich použití. Určitě je velmi zajímavé, že znalec a sběratel Afghanistánu Horst Dietrich nalezl a prozkoumal skutečně použitou obálku s touto známkou, dá se říci že objevil naprostý unikát.

Světležlutý papír                                Zelený papír                                Světlerůžový papír

Modrý papír                                         Fialový papír

Protože mám k dispozici fotografii unikátní obálky se známkou Scott 195A, můžete si vážení čtenáři tuto obálku zde prohlédnout. Při určité znalosti symbolů z jazyka Dárí můžeme zjistit, že tento dopis byl označen jako spěšný

Unikátní obálka Scott 195A

Protože je v těchto emisích poměrně vysoký výskyt padělků, tak uvedu příklad, že i např. katalog Scott z r. 1991 měl ve svém vyobrazení falzum pod čísly 180-188.

Falzum                                       Falzum                                     Falzum

Co říci závěrem ke známkám a poštovním úřadům na území Afghanistánu z období 1871 do r. 1900?  Především si musíme uvědomit, že výskyt poštovních dokladů, obálek a materiálů z té doby je velmi vzácný, protože snad 99% obyvatelstva tehdy bylo negramotných, poštovní styk zabezpečovali profesionální písaři a úředníci. Na území Afghanistánu ještě v roce 1900 prokazatelně existovalo pouze 5 pošt!!! Kábul, Jallalabád, Taškurghan, Kandahár a Herát. Když to srovnáme s územím např. Čech a Moravy v roce 1900, tak poštovních úřadů určitě již existovaly stovky a naše obyvatelstvo patřilo k nejvzdělanějším na světě, gramotnost se mohla pohybovat kolem 99%, tedy pravý opak tehdejšího Afghanistánu. Do toho velmi krvavé Britsko-Afghánské války, tak osobně pokládám za velký úspěch, že nadšeným sběratelům a znalcům se podařilo alespoň takto zmapovat Poštu a filatelii Afghanistánu v 19 století. Uvedu zdroje, kterých jsem použil k napsání těchto článků a vyjadřuji poděkování jejich tvůrcům: - Masson-Jones – The Postage Stamps of Afghanistan 1908 - Horst Dietrich – Afghan Philately 1871-1989 – vydáno 1995 - Frank Patterson- Afghanistan Its Twentieth Century Postal Issues 1964 - George Alevizos – vydavatel knihy Afghan Philately  - Ing. Jiří Černý – pomoc s překlady a odborná recenze  Seznam použité literatury: - katalogy Michel, Scott, Gibbons - encyklopedie Wikipedia - Ottův slovník naučný - Zpravodaj Geophila – článek Ing. Prokopa o Afghanistánu Jaromír Petřík Boskovice 7. 3. 2008

2008 02 14
Vzpomínka na Horsta G. Dietricha – velkého znalce a sběratele známek Afghanistánu
Tímto článkem bych chtěl filatelistům trochu přiblížit sbírku, dílo a znaleckou činnost Horsta Dietricha. Byl členem BPP – Spolkové asociace filatelistických expertů v Německu a AIEP – Mezinárodní asociace filatelistických expertů jako znalec Afghanistánu včetně poštovních úřadů. Rozhodně patřil k absolutní filatelistické sběratelské i znalecké světové špičce. Stačí připomenout, že v letech 1977 až 1992 vystavoval pouze v CLASS OF HONOUR – tedy Mezinárodní čestné třídě. V roce 1978 i na výstavě v Praze. Když v roce 2002 zemřel a jeho sbírku pozůstalí dali do aukce, tak známá aukční síň Feldmann ve Švýcarsku vydala speciální katalog The „Horst Dietrich“ Grand Prix Collection, který se zabýval pouze sbírkou Horsta Dietricha. V úvodu popisu sbírky David Feldman uvedl, že málokdy se dostávají na aukci tak exkluzivní a unikátní materiály, které získaly třikrát cenu Grand Prix, dále prestižní Taplingovu medaili (Velká Británie) a Lindenbergovu medaili (Německo).
	Tiskový arch ze slavné Ferraryho sbírky

Dražba proběhla 19. listopadu 2003 a protože mám ve svém držení jak aukční katalog, tak výsledkovou listinu, dal jsem si tu práci a spočítal, že se sbírka vydražila celkem za 738.560 CHF plus aukční přirážka, tedy něco kolem 15 milionů našich Kč. Horst Dietrich se narodil v roce 1923 v Neuwedellu/Arnswalde, který je nyní součástí Polska. Vyrůstal v Gdaňsku a Berlíně. Vysokoškolským učitelem byl přesvědčen, aby se začal věnovat výzkumu afghánských známek, korespondence a sbírek. To jej tak chytlo, že se tyto známky staly jeho doslova osudem. Protože afghánské známky, zvláště z let 1871 až 1878 byly pro většinu sběratelů velikou záhadou bez jakýkoliv seriózních informací, provedl v této oblasti výzkum opřený o konkrétní materiály a tyto výsledky zveřejnil v knize Afghan Philately 1871-1989, kterou vydal George Alevizos.  Do té doby katalogy jako Michel, Gibbons, Scott, Yvert čerpaly hlavně z díla Massona-Jonese The Postage Stamps of Afghanistan vydané v r. 1908. Protože 3. září 1879 při druhé britsko-afghánské válce byli zřejmě všichni zaměstnanci tiskárny známek i pošty povražděni a v r. 1908 pravděpodobně nežil jediný britský nebo indický pamětník těchto událostí, dopustili se Masson s Jonesem ve svém díle řady chyb. Některé katalogy sporné záležitosti označují slovem „pravděpodobně“ nebo je neuvádějí, Yvert například cituje Massona-Jonese i se zcela zřejmými chybami. Horst Dietrich se opírá o výzkumy hlavně celistvostí a tyto chyby svojí prací vyvrací. Konkrétně např. Yvert uvádí vydání malých tygřích hlav v r. 1876-1878 pro pošty v Kandaháru a Herátu, ale nejstarší dopis na který Horst Dietrich narazil z Kandaháru je r. 1884 a Herátu dokonce 1892. Také co se týká např. vydání tygřích hlav v černé barvě, tak některé katalogy je uvádí pro určitou oblast Afghanistánu, další katalog za falza a jiný zase jako zkusmé tisky. Kolem těchto známek proběhly ve Velké Británii ve dvacátých letech minulého století mezi sběrateli velké spory a hádky.  Horst Dietrich vyloučil jejich vydání pro oblasti (nenašel asi jednu celistvost s černou známkou), co se týká falz nebo zkusmých tisků, kloní se spíše ke zkusmým tiskům. Protože se mi několik těchto „černých známek“ dostalo do rukou a přesně odpovídají příslušným tiskovým polím, též se kloním ke zkusmým tiskům. Navíc není jediná zmínka, že by se po 3.9.1879 dochovalo tiskařské zařízení, tedy litografické desky. Ty byly pravděpodobně při povstání zničeny a těžko by mohl někdo po tomto datu tisknout falza z originálních desek. Nyní bychom si mohli něco říci k jeho sbírce. Jako specialista na Afghanistán mohu říci, že sbírka Horsta Dietricha byla úžasná a těžko dá nějaký sběratel podobnou sbírku někdy dohromady. Měl např. nepoužitý tiskový arch Mi.4 a Mi.5 (rekonstrukci), který pocházel ze slavné Ferraryho sbírky. Další z těchto archů se nachází v Taplingově sbírce ve Velké Británii a několik v soukromých rukou. Pro zajímavost: tato rekonstrukce archu byla vydražena za 40.000 CHF. Další velmi vzácné známky jsou tzv. „Tabletová vydání“ tygřích hlav z let 1876-77. Horst Dietrich měl kompletní rekonstrukce celých archů 6 x 4 známky v černé i hnědé barvě. Z tohoto vydání se údajně zachovalo pouze 16 celistvostí, z nichž 11 se nacházelo v jeho sbírce. Pokud zůstaneme u obálek, měl několik zajímavostí s vícenásobnými frankaturami. Zachovala se obálka s 8 známkami v celkové hodnotě 8 abasi a další se 7 známkami v hodnotě 7 abasi. Nedávno se obálka se 7 známkami znovu u Feldmana vydražila za 19.000 Eur.
Tiskový arch „Tabletového“vydání	Celistvost s „Tabletovou“známkou
Obálka 7 abasi	Obálka 8 abasi

Krátce před svojí smrtí objevil obálku s nevydanou známkou Scott 195A, která je zřejmě unikátem. Tyto nevydané známky se dají sehnat, ovšem není známo, že by se kdy použily na dopise. Uvedený dopis se nedávno objevil na zahraniční aukci a podařilo se mi jej získat do svojí sbírky. Vynikající materiály měl Horst Dietrich z předznámkového období i válečnou korespondenci z let 1878-80. Zajímavé jsou určitě dopisy generála Robertse, který potlačil afghánské povstání a dostal v r. 1880 Afghanistán pod britskou správu. Co se týká výstav, tak pouze jejich výčet a ocenění by vydaly na celý článek, tak uvedu pouze jeho nejvýznamnější exponáty: 1. Abdur Rahman – v letech 1976-1988 – 6 zlatých medailí 2. Amannuláh - v letech 1975-1979 – 3 zlaté medaile 3. Letecké afghánské známky – v letech 1983-1989 – 6 zlatých medailí V roce 1974 získal na výstavě NAPOSTA 74 v Essenu v Německu první Grand Prix of Honour a končil v Chicagu (USA) na výstavě COLUMBIAN 92 cenou Court of Honour
Unikátní obálka Scott 195A
Opět si dovolím citovat Davida Feldmana: „Neznám žádnou společnost, která by měla příležitost nabídnout takový senzační celek. Neznám žádného sběratele, který bude mít lepší než tuto příležitost získat takto znamenité položky. Za to všechno děkujeme Horstu Dietrichovi.“ Za sebe jako sběratele Afghanistánu (Kábulu) do r. 1900 mohu dodat, že např. známek s „tygří hlavou“ z let 1871-1878 jsem u našich špičkových sběratelů viděl snad deset a celistvost ani jednu. Známý obchodník z Velké Británie na otázku, zda by mi nějaké známky či celistvosti sehnal od Gibbonse, odpověděl, že Gibbons tyto materiály vůbec nemá, jak jsou vzácné a odkázal mne pouze na zahraniční aukce. Tyto věty snad nejvíce vyzdvihují skutečnou velikost Horsta Dietricha. Jaromír Petřík Boskovice 5.2.2008

1. Nachové a jejich odstíny např. fialová a purpurová