Tato stránka bude fungovat jako informační forum známkových zemí. Zde najdete zajímavé články a novinky z celého světa, ne jenom z ČSR I.
Autor Jaromír Petřík píše: Snažím se o popularizaci filatelie, jak to jde, většina mých článků již vyšla v časopisech Mladý sběratel a na stránce Infofila.

2007 01 10


Rozhovor Jaromíra Petříka se sběratelem známek Osmanské říše Ing. Radkem Černým 

Černý přetisk místo červeného Esej k sultánově cestě Oboustranný tisk

Nedávno jsem dělal rozhovor se známým sběratelem Indických kolků Ing. Jiřím Černým. Jiří Černý již vystavuje delší dobu, se svými exponáty získává zlaté medaile a je známý v povědomí filatelistů. Na filatelistické výsluní má rozhodně šanci dostat se i jeho bratr Ing. Radek Černý. Svým exponátem Osmanské říše může díky mimořádné kvalitě a vzácností některých materiálů získávat nejvyšší ocenění také. 

Určitě bude tento rozhovor zajímavý a to nejen pro sběratele zaměřené na teritoriální filatelii a známkové země.

Otázka: Řekni nám něco o svém filatelistickém životopisu a sběratelském zaměření?

Ke známkám jsem se dostal pořádně, až když jsem se svým bratrem přihlásil do kroužku Mladých filatelistů v Turnově. Mně se již od začátku líbily hodně přetisky na různých známkách. A když jsem na burze v Turnově viděl přetisky na starém Turecku, byla Osmanská říše pro mně jasná volba. Velmi záhy jsem doplnil přetisky i o definitivní známky. Takže můžu říci, že známky Osmanské říše sbírám tak asi 8 let.

 

Varianty – chybící perforace

Otázka: Čím Tě tak zaujalo sbírání právě Osmanské říše?

Osmanská říše mě zaujala především různými přetiskovými vydáními. Až později jsem zjistil, o jak složitou oblast teritoriální filatelie jde. Existuje zde velké množství variant známek a více než 5000 různých razítek.

Lodní pošta – odesláno ze Samosu

Otázka: Můžeš se zmínit o svých vzácných známkách, které pokládáš za ozdobu svojí sbírky, máš případně nějaké rarity či unikáty?

Jako relativně ještě začínající sběratel mám již ve sbírce také některé lepší věci. Patří mezi ně následující rarity:

- 1. vydání Tughry (1863) v nepoužitém stavu
- kombinace vydání Duloz spolu s Francií – pravděpodobně unikátní frankatura
- dvoupáska lokálního vydání Akpinar – existuje tak 10-20 ks tohoto u nás totálně neznámého lokálního vydání
- nevedené barevné chybotisky
- různé zkusmé tisky a otisky štočku
- některé vady perforace (imperforate between)
- oboustranný tisk na Dulozu
- dopis prošlý lodní poštou
- průvodka z Mediny
- dopisy ražené z ochoty s razítky z Batumi a Volosu
- předznámkový dopis ze Sofie
- výstřižek s dvoupáskou vojenské polní pošty (tzv. militar)

Válečná pošta Normální Barevný chybotisk středu

Otázka: Známky Osmanské říše v České republice moc lidí nesbírá a tím pádem zde není moc filatelistů, kteří by toto území dokázali posoudit. Pokud vím, účastnil jsi se již soutěže, ale exponát nezískal příliš vysoké hodnocení. Jsou v ČR jurymani, kteří se dobře vyznají v této oblasti?

Bohužel naši jurymani této oblasti příliš nerozumí. Ocenění (spíše nedocenění) mého prvního exponátu je patrně z důvodů:            
- exponát neprošel důkladným posouzením
- jury je v této oblasti nezkušená
Ovšem s mým jednorámovým exponátem jsem na regionální výstavě získal již zlatou medaili, takže se jury asi trochu poučila.
Posunutá perforace

Otázka: Mnohokrát jsem se setkal se špatně určenými známkami. Co si o tom myslíš? 

Bohužel je to tak. Někteří filatelisté i obchodníci nejsou schopni u mnoha jednoduše určitelných exemplářů jejich správné identifikace. Přitom to bývá velmi běžným faktem i v zahraničí. Při použití běžně dostupných katalogů je ale jejich rozlišení velmi jednoduché, i když občas časově náročnější (např. když tam jsou 2-3 přetisky). Nevím, co by dělali při určování mnohem složitějších známek jako je Džammú-Kašmír, Tibet, Nepál a další.

Tughra

Otázka: Osobně jsem se setkal s velkým množstvím falz známek mnoha států. Jak si v tomto stojí známky Osmanské říše? 

Máš pravdu, padělky známek Osmanské říše doopravdy existují. Mezi nejvíce padělané známky patří především první emise novinových známek Imprimé, kde na 1 pravou známku připadá asi 100 padělků. Dále byly padělány hlavně hodnotnější přetisky (včetně lokálních „Shehirů“) a také první emise. Tyto padělky jsou ale velmi primitivní a dají se snadno poznat.

Otisk štočku ve 150% velikosti

Otázka: Slyšel jsem, že Tvůj exponát nebyl přijat mezi exponáty Exponetu. Přitom kvalitou materiálů rozhodně některé exponáty předčí. Přikládáš to zatím příliš malé informovanosti a znalostem o tomto území, nebo je příčina v něčem jiném?

Je to pravda, o můj první exponát zájem na Exponetu nebyl a o druhý, již oceněný zlatou medailí, bohužel také ne. Patrně někdo nedokáže ocenit kvalitu některých kusů, přitom na Exponetu jsou exponáty, které by začínající filatelista shromáždil pochůzkou na několika poštách nebo filatelistických obchodech.

Otázka: Chystáš se v nejbližší době na nějakou výstavu? 

Prvním neúspěchem jsem se nenechal odradit a již mám připravené další dva nové jednorámové exponáty (Duloz a Velký půlměsíc) pro výstavu Hradec Králové. Jen čekám, zda budu přijat na Národní výstavu. 

Normální Barevný chybotisk

Otázka: Jaké máš plány do budoucna, jakým směrem budeš rozšiřovat svoji sbírku? 

V poslední době se zaměřuji na vzácnější položky Osmanské říše a hlavně na celistvosti.

Otázka: Chceš na závěr vzkázat něco sběratelům Osmanské říše a filatelistům podobně zaměřeným? 

Přeji jim hodně úspěchů při získávání nových položek.

Děkuji za rozhovor.


2006 09 26


Známkové země na území Indie

Známkové země, zvláště staroindické státy se těší mezi sběrateli známkových zemí velké popularitě. Tato území jsou kvalifikovaně zpracována již ve Filatelistickém atlasu od B. Hlinky a L. Muchy z let 1971 až 1986. 

Protože každé území na světě sběratelé známkových zemí dále zkoumají, dochází ke stále novým objevům. K dnešnímu datu tj. v roce 2006 k nim zodpovědně můžeme přiřadit další země a to Baraundhu, Dungarpur, Kotah, Tonk a Shahpuru, na které se v tomto článku více zaměříme. 

Nejdříve bychom se měli zabývat prvními známkami vydanými na asijském světadíle, známkami, které katalogy vedou pod Indií, i když to není územně v současné době správné. Jedná se o velmi vzácné známky Scinde vydané sirem Bartlem Frerem v roce 1852 v Karáčí, které je na území současného Pakistánu. Totéž se dá říci o známkách Bahawalpúru a Las Bély. 

Ale ke známkám Scinde. Jde vlastně o otisk pečeti a tyto známky byly vydány ve třech barvách: bílá, modrá, červená. Červené provedení bylo často provedeno otiskem přímo do pečetního vosku, což tvoří velmi zajímavou výjimku uznanou jako poštovní známky. Vzhledem k vzácnosti těchto známek se vyskytuje obrovské množství falz od úplně primitivních, rozeznatelných pouhým okem až po falza (vlastně novotisky) vytištěné originální raznicí v 90. letech devatenáctého století. V tomto případě se dají originály rozlišit v podstatě podle papíru.
 

V Indii je v současné době známo přibližně 1000 různých jazyků a dialektů, které používají jen ale asi 15 druhů písma. Mimo angličtiny je nejvíce používaným jazykem hindština následovaná bengálštinou, tamilštinou, gudžárátštinou, malajamštinou a orijštinou. 

Používaná písma jsou charakteristická pro jednotlivé regiony (svazové státy). 

Písmo nejvíce používané je devanágárí (název znamená i božské město), které je používáno i v Nepálu. Je charakteristické horizontální čárou přítomnou v téměř všech písmenech. 

Velmi podobné písmo je gudžárátí, které nemá výše zmíněnou čáru nad písmeny (používáno hlavně na poloostrově Kathiawar). 

V severních oblastech Indie je velmi používané Urdu, které je obdobou arabského písma. 

V jižních oblastech jsou používaná písma Telugu, Kannada a Malajalamština. 

V oblasti Kalkaty se používá Bengálí a v trochu jižnější oblasti písmo zvané Oriya, které svým tvarem připomíná rozříznutý banánový stonek. 
 
Písmo Gujarati Písmo Devanágárí Písmo Oriya
     

Písmo Urdu

Písmo Bengálí

Písmo Malajalam



Indická písma a jazyky jsou informace, které by vydaly na celou knihu a tak se snad čtenář spokojí s touto stručnou ukázkou. 

Nyní můžeme přikročit k rozdělení staroindických států. Dělí se na státy domorodé (feudální, knížecí), smluvní a moderní. 

Pro představu o velikosti a lidnatosti území je u většiny států uveden počet obyvatel při sčítání lidu v r. 1931, popř. 1948-49. Některé státy již v této době nevydávaly poštovní známky, ale například jen kolkové známky, ale jiné údaje se autorovi nepodařilo shromáždit. 

1. Smluvní státy: 

Tyto státy měly smlouvu s Indií a poštovní konvencí se připojily v letech 1864-1886 k indickému poštovnímu systému a užívaly indických známek s přetiskem vlastního názvu. Platily na celém území do r. 1950. 

2. Moderní státy: 

Členství v UPU přímé od r. 1876. 

3. Domorodé (feudální, knížecí) státy 

Platily jen na území vydávajícího státu a měly zpravidla svoje definitivní emise. 



Smluvní státy 


1. Čamba (Chamba state)  

Emise od r. 1886 do 1950. 169.000 obyvatel. Rozloha 8.109km2. Popis latinkou. 


2. Džhínd (Jhind state, Jind state, Jeend state) 

Emise od r. 1874 do 1950. 325.000 obyvatel. Rozloha 3.181 km2. Popis do r. 1885 primitivní známky znakového charakteru, později latinka. 

  
pravá známka  padělek


3. Farídkot (Faridkot state)

Emise od r. 1886 do 1901. V letech 1878 až 1886 domorodý stát, od r. 1886 smluvní stát. 
Rozloha 1.585km2, 165.000 obyvatel. Popis latinkou.


4. Gvalijar (Gwalior) 

Emise od r. 1885 do r.1950. Rozloha 73.250km2. 3.130.000 obyvatel. Popis latinkou, nebo devanagari


5. Nabha (Nabha state)

Emise od r. 1885 do r. 1949. Rozloha 2.404km2. V roce 1931 - 288.000 obyvatel. Popis latinkou


6. Patijála (Patiala state, Puttialla state)

Emise od r. 1884 do r. 1950. Rozloha 15.393km2. V roce 1931 – 1.625.000 obyvatel. Popis latinkou



Moderní státy

Co se týká označení a zařazení moderních států, tam se někdy prameny rozcházejí, zda nejsou spíše domorodé, tak jich uvedeme zřejmě méně, ale určitě se tím nedopustíme žádné velké chyby. 


1. Radžasthán (Rajastan) 

Emise od r. 1949 do r. 1950. Svaz 14 feudálních států, zřízený v r. 1947. Rozloha 337.236km2. Popis: na Bundi přetisk devangari, na Jaipuru – devangari a latinka, na Kishangaru – devanagari. 


2. Sauráštra (Sjednocené státy Saurasthra. Saurashtra na kolku Bhawnagar, postage and revenue + měnový údaj na Sorutu) 

Emise od r. 1949 do r. 1950. Vytvořený z 31 států a dalších 191 území na Kathijavárském poloostrově. Rozloha 54.760km2. V roce 1948 – 5.500.000 obyvatel. Popis latinkou. 


3. Travankór-Kóčín (Travancore, přetisk U.S.C.T. na Cochinu, State of Travancore- Cochin) 

Emise od r. 1949 do r. 1951. Rozloha 23.697km2. V roce 1949 - 7.500.000 obyvatel. Popis latinkou a malajalam.



Domorodé (feudální, knížecí) státy 


1. Ajdar (Idar state)

Emise od r. 1941 do r. 1950. Rozloha 4.320km2. 260.000 obyvatel. Popis latinkou a devanagari.


2. Alvar (Alwar)

Emise od 1877 do 1902. Rozloha 9.278km2. V roce 1931 – 750.000 obyvatel. Popis devanagari

pravá známka          falzum


3. Bahavalpur (Bahawalpur)

Emise od r. 1945 do r. 1949. Rozloha 45.480km2 na území dnešního Pakistánu. V roce 1931 – 984.000 obyvatel. Popis latinkou. 


4. Baraundha (Baraundha state)

Stát ve střední Indii, rozloha 565km2, říkalo se také Pathar Kachhar, hl. město Baraundha town, v r. 1931 zde žilo 16.000 obyvatel. Vládli zde Rádžputi z větve Raghuvansi – Raja PrasadSingh 1886-1909, Raja Gayaprasad Singh 1909-1933, Raja Pratap Singh 1933-1947. Byly vydány jen nezoubkované zkusmé tisky – 3 nominále: 

1a – s vyobrazením jelena, 2a,4a – s vyobrazením Raja Ram Pratap Singha

Velmi vzácné známky!


5. Bamra (Bamra postage, Bamra feudatory postage)

Emise od r. 1889 do r. 1894. Rozloha 5.149km2. V roce 1931 – 151.000 obyvatel. Popis latinkou a písmem oriya.

pravá známka           falzum


6. Barvání (Barwani postage, Barwani state)

Emise od r. 1921 do r. 1948 . Rozloha 3.080km2, počet obyvatel 150.000. Popis latinkou a devanagari.


7. Bašáhr (Bussahir state stamp) 

Emise od r. 1895 do r. 1901. Rozloha 8.599km2, 100.000 obyvatel, popis latinkou + hindi + urdu.

pravá známka         falzum


8. Bhópál (Bhopal state, Bhopal govt.)

Emise od r. 1876 do r. 1950. Rozloha 17.796km2, počet obyvatel 1.300.000. Popis latinkou + urdu.

pravá známka     falzum


9. Bhór (Bhor state)

Emise od r. 1879 do r. 1901. Rozloha 3.060km2, počet obyvatel 150.000. Popis latinkou + hindi, devanagari. 


10. Bídžávar (Bijawar state)

Emise od r. 1935 do r. 1937. Rozloha 2.520km2, 121.000 obyvatel. Popis latinkou + hindi + urdu


11. Búndí (Bundi, Bundi state)

Emise od r. 1894 do r. 1949. Rozloha 5.698km2, 217.000 obyvatel. Popis latinkou, devanagari.


pravá známka     falzum    pravá známka      falzum


12. Čarkhárí (Charkari state) 

Emise od r. 1894 do r. 1949. Rozloha 2.279km2, 121.000 obyvatel. Popis latinkou + urdu


pravá známka        falzum pravá známka    falzum


13. Datija (Datia state, Duttia state)

Emise od r. 1893 do r. 1921. Rozloha 2.391km2, 158.000 obyvatel. Popis latinkou + hindi

pravá známka          falzum


14. Dhár (Dhar state postage)

Emise od r. 1897 do r. 1901. Rozloha 4.610km2. Počet obyvatel 250.000. Popis latinkou + hindi, devanagari 


15. Dungarpur (Dungarpur, Dungarpur state)

Emise od r. 1933 do r. 1948. Stát v oblasti Radžastánu, rozloha 3.781km2, v roce 1931 zde žilo 228.000 obyvatel, hlavní mesto Dungarpur. Vládci Rádžputi z vetve Sisoda. 

Maharawal Bijai Singh 1898-1918, Maharawal Lakshman Sinaji 1918-1928, H.H. Rai-i-Rayan Maharawal 1928-1947. Vydány známky s portrétem panovníka, popis latinkou


16. Džajpur (Jajpur, Jajpur state postage)

Emise od r. 1904 do r. 1949. Rozloha 40.420km2, 2.632.000 obyvatel. Popis latinkou + hindi, urdu

pravá známka       falzum


17. Džálávár (popis hindi a urdu) 

Emise od r. 1887 do r. 1899. Rozloha 6.977km2, počet obyvatel 350.000. Popis hindi + urdu 

pravá známka         falzum


18. Džammú (perské a kašmírské písmo) 

Emise od r. 1867 do r. 1878. Popis perské a kašmírské písmo 

pravý čtyřblok falzum (v katalogu S.G.)!!!   pravá známka

(vzácné známky – vysoký katalog)


19. Džammú a Kašmír (Kašmírské písmo) 

Emise od r. 1878 do r. 1894. Rozloha 213.000km2, počet obyvatel 1.600.000. Hlavní město Šrínagar. Popis kašmírské písmo 

pravá známka               falzum


20. Džasdán (Jasdan, Rajasthan Jasdan) 

Jedinná emise v r. 1942 platná do r. 1948, potom součást Sauráštry. Rozloha 767km2, počet obyvatel 34.000. Popis gujarati. 

Vzácnější známková země. 


21. Farídkot (Riasat i Farikot)

Emise od r. 1878 do r. 1886. Rozloha 5.871km2, počet obyvatel 1.632.000. Popis urdu 

pravá známka                     falzum                  falzum


22. Hajdarábád (H.E.H. The nizams Government, HEH The Nizams Govt. Postage)

Emise od r. 1869 do r. 1950. Rozloha 211.870km2, počet obyvatel 11.000.000. Popis latinkou, urdu, číslice v hindi 

pravá známka               falzum


23. Holkar (Holkar state)

Emise od r. 1886 do r. 1904. Rozloha 25.000km2, počet obyvatel 1.500.000. Popis latinkou a devanagari 


24. Indaur (Indore state)

Emise od r. 1904 do r. 1908. Stát Holkar, který se od r. 1904 nazývá Indaur. Popis latinkou a devanagari


25. Kašmír (Perské a kašmírské písmo) 

Emise od r. 1866 do r. 1878. Popis perským a kašmírským písmem. 

pravá známka           falzum


26. Kišangarh (Kishengahr postage, Kishengahr)

Emise od r. 1899 do r. 1949. Rozloha 2.168km2. V roce 1931 – 86.000 obyvatel. Popis latinkou a hindi

pravá známka        falzum


27. Kočín (Cochin, Cochin achal) 

Emise od r. 1892 do r. 1949. Rozloha 3.858km2. Počet obyvatel 1.400.000. Popis latinkou a malajalam 

pravá známka                  falzum


28. Kotah (Kotah state)

Stát v oblasti Radžastánu, rozloha 14.828km2, počet obyvatel 685.000 v r. 1931. Vládci Rádžputi z větve Chauhan Hara. Obrázek známky pro poštovní použití nemáme k dispozici, proto uvádíme vyobrazení kolkové známky. Byly údajně vydány malé známky s portrétem panovníka. 


29.Lás Béla (Las Bela state)

Emise od r. 1897 do r. 1907. Rozloha 18.451km2,V roce 1931 počet obyvatel 63.000. Stát na území dnešního Pakistánu. Popis latinkou, hindi a urdu. 


29. Morví (Morvi state postage)

Emise od r. 1931 do r. 1949. Rozloha 2.129km2. V roce 1931 – 113.000 obyvatel. Popis latinkou a gujarati.


30. Nandgáon (Feudatore state Raj Nandgam Ca)

Emise od r. 1892 do r. 1894. Rozloha 2.256km2. V roce 1931 – 182.000 obyvatel. Popis latinkou a hindi

pravá známka      falzum             falzum


31. Navánagar (Sansthana navanagar)

Emise od r. 1875 do r. 1894. Rozloha 38.830km2, V roce 1931 počet obyvatel 402.000. Popis latinkou , gujarati, devanagari 

pravá známka       falzum


32. Orčha (Orcha postage, Orcha state) 

Emise od r.1900 do r. 1949. Rozloha 5.177km2. V roce 1931 – 315.000 obyvatel. Popis latinkou a hindi.

pravá známka    falzum           falzum        pravá známka


33. Púnč (perské písmo) 

Emise od r. 1876 do r. 1894. Rozloha 4.144km2, v roce 1931 počet obyvatel 422.000. Popis Devanagari a perské písmo 

pravá známka       falzum


34. Radžpípla (Rajpipla tapal) 

Emise od r. 1880 do r. 1886. Rozloha 4.462km2, v roce 1931 počet obyvatel 206.000. Popis devanagari 

pravá známka          falzum


35. Sauráštra – Surat (Soruth postage, Sourasthra, Saurasthra) 

Emise od r. 1877 do r. 1949. Rozloha 8.643km2, počet obyvatel 670.000. Popis latinkou + urdu, hindi, gujarati. 

pravá známka        falzum


36. Šhahpúra (Shahpura)

Rozloha 1.049km2, počet obyvatel 54.000 v roce 1931. Vládci Rádžputi z větve Sisodia. Katalog S. Gibbons uvádí v r. 1914 vydání 2 známek, v roce 1920 též 2 známky a v r. 1932 kolky, které se používaly i jako výplatní známky do r. 1947. Popis hindi 


37. Sirmur (Sirmoor state, Sirmoor state postage)

Emise od r. 1879 do r. 1902. Rozloha 2.875km2, v roce 1931 počet obyvatel 148.000. Popis latinkou, hindi 

pravá známka     falzum


38. Tonk

Rozloha 6.612km2, počet obyvatel 317.000 v roce 1931. Celkem 5 vzájemně nesousedících malých enkláv v oblasti Radžastánu. Vládci Nathanové z větve Bonai. 

Vyšly známky a zkusmé tisky orientálního pojetí. 


39. Travankór (Anchel, Travancore)

Emise od r. 1888 do r. 1949. Rozloha 17.550km2. V roce 1931 počet obyvatel 5.095.000. Popis latinkou, malajalam 


40. Vadhván (Wadhwan state)

Emise od r. 1888 do r. 1894. Rozloha 614km2, v roce 1931 počet obyvatel 42.000. Popis latinkou, hindi 

pravá známka         falzum


Autoři článku: 
Jaromír Petřík / Ing. Jiří Černý 


2006 05 08

 

Rozhovor Jaromíra Petříka se sběratelem indických kolků Ing. Jiřím Černým

Během své filatelistické činnosti jsem se seznámil se sběratelem indických kolků panem Ing. Jiřím Černým. I když moje sběratelské zaměření jsou známkové země, indické kolky jsou tak atraktivní materiály, že jsem se o tyto známky a dokumenty začal blíže zajímat. A určitě bude zajímat tento rozhovor nejen příznivce kolků, ale i ostatní filatelisty. 

 

MEWAR - policejní VAJIRIA STATE



Ing. Černý je v tomto oboru naprostá špička, jak svou sbírkou, tak znalostmi. Ale abych dlouho nemluvil sám, tak se jej začnu rovnou ptát.
 

Otázka: Řekni nám něco o svém filatelistickém životopisu a sběratelském oboru?


O známky jsem se začal zajímat už jako malý kluk, kdy jsme si se spolužáky vyměňovaly různé, tehdy ještě námětové známky. Asi v 5-6. třídě jsem začal navštěvovat filatelistický kroužek v místě bydliště Turnově. Cesta ke kolkům Indie a indických feudálních států byla dlouhá. Zezačátku jsem se věnoval námětům jako skoro každý, ale velmi brzo mě fascinovaly naše první známky Hradčany. Ty jsem sbíral do té doby, kdy jsem začal studovat na vysoké škole, kde jsem objevil Internet a s tím i další nepoznané obory filatelie. Mě se odjakživa líbily hlavně staré známky pro umělecké provedení a tak jsem také sbíral známky do roku 1945. Když jsem si poprvé na burze koupil stařičkého Yverta, tak jak jsem si ho prohlížel, tak mě na první pohled uchvátily indické známky a hlavně jejich feudální státy. Jelikož u nás jich ale mnoho k mání nebylo, podíval jsem se na Internet. Zde jsem bohužel zjistil, že existuje mnoho vysoce drahých položek a tak jsem toho velmi záhy zanechal. Při nabídkách na Internetových aukcích jsem ale narazil na kolky těchto států a ty byly o hodně levnější a navíc nebyl o ně mimořádný zájem jako o normální známky. Tak jsem se na ně zaměřil a zůstal jsem u nich dodnes. Takže můžu říct, že kolky indických států sbírám asi tak 8 let. 
Kolky indických států jsou oborem velmi zajímavým, ale také extrémně složitým z několika důvodů (materiál, literatura, jazyky). Tento obor se o mnoho neliší od sbírání kolků jiných států, i když lze zde najít několik rozlišností. Je velmi potřebné naučit se nějaký indický jazyk nebo alespoň jejich písma, hlavně hindštinu, není to ale vůbec jednoduché. Materiál se shání jedině přes Internet, protože u nás ho mnoho k dostání není. Informace k jednotlivým státům není také vůbec jednoduché sehnat, něco málo je na Internetu.
 

Otázka: Čím Tě tak zaujalo sbírání právě indických kolků?


Na těchto kolcích mě nejvíce baví, že nedá mnoho práce najít něco nového, dosud nepublikovaného a nedá se říci, že by sběratel nemohl vlastnit mnoho vzácných věcí aniž by za ně musel platit velké částky. Existuje zde nepřeberné množství různých způsobů sběratelského vyžití, hlavně specialista – výzkumník si zde najde mnoho zajímavých emisí ke studiu. 


Otázka: Každý sběratel indických kolků se opírá o katalogy Koeppela a Mannerse. Tuším, že ve 3 svazcích popisují něco přes 350 známkových území – tedy knížectví, která vydávala své vlastní kolky. Ty však máš ve své sbírce snad 435 těchto území. Znamená to, že jsi objevil i vydání, které nepopisují žádné katalogy?

Máš pravdu, katalog od Koeppela a Mannerse je jediný dosud existující zdroj informací k mému oboru. Ale musím tě poopravit, popisuje poměrně více států asi celkem 550 včetně přetisků Rajasthan a Saurashtra na jiných státech. Ale kromě nich samozřejmě existují i nové dosud nezařazené státy nebo jejich různé distrikty. Sám jich mám několik ve sbírce (Chhaliar, Kachi Baroda, Sabhapur, Swat). 
Kromě katalogu na kolky indických států existuje nový katalog na samotnou Indii, který byl vydán vloni.


Otázka: Můžeš se zmínit o svých vzácných známkách, které pokládáš za ozdobu své sbírky, máš případně nějaké rarity či unikáty?

Moje sbírka čítá asi 5000 různých kolků a 1500 různých kolkových papírů a dokumentů. Z nich okolo 25 procent jsou vzácnější položky. Jejich stupeň rarity můžu jen odhadnout, neboť skoro veškeré záznamy byly zničeny nebo ztraceny.
Výčet vysoce vzácných kousků by byl tedy poměrně dlouhý, ale z těch nejlepších věcí ze sbírky uvedu v abecedním pořadí podle státu (obrázky některých z nich jsou uvedeny dále):

- čtyřblok z Akalkotu, přičemž jedna řada je s převráceným a druhá obráceným SPECIMEN – zřejmě unikát
- sbírka kolkových papírů malinkého státu Beja (15 km2)
- sbírka státu Bonai, zřejmě největší na světě – s asi 15 unikáty
- zkusmé tisky z několika států včetně otisku štočku z Jaory
- dva chybotisky z Daphlapuru – známo jen několik kusů
- Kachi Baroda – distrikt Dharu – dosud jinak neznámý
- Du-Amli, Indore a Dhar na dokumentu
- Ghund na dokumentu
- kolkové papíry z několika distriktů Jodhpuru a Kotahu
- tete-beche z Kumharsainu - unikát
- dvojitý tisk z Kuniharu - unikát
- kompletní sbírka Kutharu včetně kolkových papírů
- 18-ti blok ručně tištěných kolků z Maliy – unikát
- dokument z distriktu Mewaru – Bhainsrorgarh použitý v Bari Sadri – známy 2 ks
- unikátní dokument z distriktu Mewaru – Bijolian s 6-ti blokem, na kterém je dosud nevedený typ přetisku a také skoro všechny možné varianty přetisků (normální, převrácený, dvojitý a dvojitý jednou převrácený)
- nevedený policejní kolek z Mewaru – unikát
- 16-ti blok z Pataudi s 8 dvojicemi variant „imperforate between“ – známy jen asi 3 takové bloky
- celý arch (320-blok) čistých kolků z Patialy – vím o 2 arších
- provizorní kolky z Piplody – známo jen několik kusů
- čisté kolky ze Shanoru – známo jen asi 200 kusů z celého státu
- unikátní distrikt Sohawalu Sabhapur
- čistý 5r kolek z Vajirie – známo jen několik kusů


BONAI


BEJA


DAPHLAPUR





DU-AMLI INDORE A DHAR


GHUND


JAORA - otisk štočku



Otázka: Osobně jsem se setkal s velkým množstvím falz známek staroindických států. Nejvíce falz různých kvalit má snad známková země Scinde, následují Jammú, Kašmír atd. Máš kontakt na nějakého znalce těchto území, nebo se snažíš určovat pravost sám na základě svých zkušeností?

Padělků známek indických států je skutečně mnoho. Ty nejběžnější jsou ale na první pohled rozeznatelné (mají šedý papír a velmi hrubý tisk). Naštěstí nic takového neexistuje u kolků. Z nich je znám jen padělek převráceného středu z Bhoru, ale ten je velmi rozdílný oproti originálu a navíc bývá nepoužitý nebo v jiné barvě.
Kontakt na žádné znalce sice nemám, ale někteří vysoce pokročilí zahraniční sběratelé bývají ochotní a poradí. Na známky Jammu a Kashmir existuje vynikající webová stránka www.kashmirstamps.ca a vřele doporučuji na konzultaci.


THIKANA JAOLA


KUNHAR



Otázka: Na Japhile je vystaven na Exponetu Tvůj exponát, se kterým jsi získal různá ocenění. Můžeš nám říci, jakých výstav jsi se zúčastnil a jaká ocenění jsi na nich získal?

Tento exponát jsem vystavil ve Žďáře nad Sázavou v roce 2004, kde jsem v premiérové výstavě získal za 91 bodů zlatou medaili. Musím upřímně říci, že exponát vzbudil až nečekanou odezvu odborné i laické veřejnosti. Dále jsem ho vystavil na požádání na evropské výstavě v Brně 2005. V současné době očekávám, zda bude tento exponát přijat na regionální výstavu do Trutnova, která se bude konat v listopadu, abych se už konečně mohl zúčastnit národní výstavy.
 

Otázka: Chystáš se v nejbližší době na nějakou výstavu, například do Karlových Varů?


V nejbližší době začnu připravovat nový, vysoce specializovaný exponát kolků indického státu Karauli, který byl přijat na premiérovou výstavu do Karlových Varů. V něm budou uvedeny také významné vady vzniklé během tisku a také se trochu dotknu rekonstrukce tiskových desek. Původně jsem chtěl vystavit jiný exponát, ale organizační výbor mi z neznámých důvodů neumožnil vystavit větší rozměr jednotlivých listů.


Otázka: Indické kolky musí být i velmi náročné na znalosti jurymanů. Jaké zkušenosti máš v této oblasti?

Naši jurymani nemají v této oblasti bohužel žádné zkušenosti a jejich znalosti tomu také odpovídají. Od předsedy jury výstavy ve Žďáře pana ing. Waltera Műllera jsem se také dozvěděl, že ani nemáme speciálního jurymana pro fiskální filatelii. V tomto směru by se SČF mělo polepšit.
Oslovil jsem také zahraniční jurymany a ti měli k exponátu také nějaké připomínky na rozdíl od našich jurymanů.


Otázka: Jaké máš plány do budoucna, jakým směrem budeš rozšiřovat svou sbírku?

Já mám několik priorit, ta hlavní je dosbírat z každého státu alespoň jednu věc a poté už budu „jen“ doplňovat chybějící položky ze všech států. Z vybraných studijně zajímavých států se pokusím o rekonstrukce tiskových archů, ale toto bude velmi pracné, protože se zpravidla ani neví, kolik kolků v archu bylo.


Otázka: Chceš na závěr vzkázat něco sběratelům indických území ať už známek nebo kolků?

Ostatním sběratelům, kteří by se chtěli nebo se již zabývají indickými územími, bych popřál hlavně hodně trpělivosti. Pokud by chtěl někdo ze čtenářů poradit, rád mu poradím. Začínajícím i pokročilejším filatelistům i laikům bych vřele doporučil navštívit mé webové stránky na http://www.indiastaterevenues.com. Zde se dozvědí mnohem více informací.


Děkuji za rozhovor.
Jaromír Petřík http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
7.5.2006


Tento exponát je od 15. června 2005 na Exponetu: http://www.japhila.cz/hof/0023/index0023a.htm


2006 02 06

 

Švýcarské kantony Zurich, Ženeva a Basilej

Švýcarské kantony Zurich, Ženeva a Basilej mají významnou pozici v dějinách filatelie, ať už historickou, nebo sběratelskou. Patří mezi nejstarší známkové země světa a je jim právem věnována velká pozornost na výstavách a jsou ozdobou každé aukce. Málokdy na aukcích nenajdou svého kupce. 

Řekněme si o nich něco více: Kanton Zurich vydal 1.3.1843 dvě známky v hodnotách 4 a 6 Rp. Po velké Británii se tím zařadil na druhé místo ve vydávání a používání poštovních známek

 

Č.1                     Č.2

Katalogové označení dle Zumstein jsou zařazeny pod čísly 1 a 2. Obě známky jsou tištěny se svislými a rovnými liniemi a katalogová hodnota ve švýcarských francích dle označení je následující:

 


S            W

5 typů pravých Zurichů 4 Rp

5 typů pravých Zurichů 6Rp

Č.1S 4Rp 25.000.- neražená, 20.000,-ražená, 40.000,-na dopise
Č.2W 4Rp 23.000,- neražená, 27.500,-ražená, 50.000,-na dopise
Č.2S 6 Rp 8.500,- neražená, 2.400,-ražená, 4.500,- na dopise
Č.2W 6Rp 2.600,- neražená, 2.200,- ražená, 4.200,- na dopise
 

Kanton Ženeva vydal 30.9.1843 dvojitou známku v hodnotách 5+5centů a byla to po Brazíli čtvrtá známková země na světě.

 

Č.3
  Č.4L
 
Č.4L                     Č.4R

Katalogové hodnoty ve švýcarských francích jsou následující:
Č.3 5+5 C. 80.000,- neražená , 52.500,-ražená, 85.000,-na dopise
Č.4L/4R 5C shodně 32.000,-neražená, 13.500,-ražená, 25.000,-na dopise.
Tato dvojznámka vyšla v celkovém nákladu 60.000 kusů. 

Známka v hodnotě 5 centimů bylo poštovné pro dopis určený adresátu na území města Ženevy. 
Při dolním okraji měla každá známka nápis „Port local“ tj. místní poštovné. Dopisy určené adresátovi v okruhu ženevského kantonu musely být vyplaceny 2 pěticentimovými známkami. Vždy dvě sousední známky v archu byly na horní straně spojeny nápisem 10.PORT CANTONAL. Cent., tj. kantonální poštovné 10 centimů. Docházelo však k různým rozstřižením známek nikoli v sestavě levá+pravá polovina, ale pravá+levá, takže horní nápis měl podobu: NTONAL. Cent. 10. PORT CA. Vyskytují se i svislé dvojice levých nebo pravých částí.
Prosté provozní důvody tak vedly ke vzniku předchůdců různých těch nynějších sestav“kupón vlevo, vpravo, nahoře či dole“, které se v moderní době vydávají z komerčních důvodů pro filatelisty.

Ještě byly vydány následující známky:
R. 1845 č.5 – 5 Centimů s malým orlem 4.000,-/2.750,-/4.500,-
R. 1847 č.6 – 5 Centimů s velkým orlem 2.750,-/2.600,-/4.200,-
R. 1848 č.7 – 5 Centimů – velký orel tmavozelená 5.750,-/4.500,-/8.000,-
R. 1849 č.07–5 Centimů – zelená - výstřižek z obálky 650,-/4.500,-/30.000,-
Známka č. 5 vyšla v nákladu 120.000 kusů, č. 6 – 100.000 kusů, č.7 – 50.000 kusů.

 

Č.5                        Č.6                        Č.7                       Č.07

Č. 07 bylo vydáno v roce 1846 jako celinová obálka. Vystřižené známky se mohly použít nalepené na dopise.
Rozměry obálek byly:
07I Formát 140 x 55 mm 4.500,- / 32.500,-CHF
07II Formát 140 x 75 mm 2750,- / 30.000,- CHF
07IIIFormát 140 x 110 mm 850,- / 55.000,- CHF

 

Jako poslední švýcarský kanton byla vydána 1.7.1845 známka Basileje.
Byly to proslavené basilejské holubičky, kterých se vytisklo 41.000 kusů. Zároveň to byla první vícebarevná známka s vytlačením reliéfu holubičky do papíru známky. Byla to v celkovém pořadí pátá země, která vydala svoje vlastní poštovní známky.
Zachovaly se též zkušební tisky známek, které jsou na zeleném podkladu.
Katalogová hodnota známek:
Č.8: 2˝Rp. (černá, modrá, červená) 16.500/ 16.000,-/ 27.000,-CHF
Č.8a: (černá, bleděmodrá, červená) 21.500,-/18.000,-/30.000,-CHF

 

Č.8                         Č.8a                         Č.8 I

Zkušební tisk
Č.8 I 2˝ Rp.(černá, zelená, červená) katalog: 6.000,-CHF

 

Tento stručný článek představuje vzácné známky z počátku dějin filatelie. Pro sběratele známkových zemí je velmi těžké shromáždit tyto kantony vzhledem k jejich vysoké ceně. Právě pro jejich vysokou sběratelskou cenu se tyto známky staly předmětem padělatelů v neprospěch sběratelů. Mezi padělatele těchto kantonů patřili i známí a slavní padělatelé Fournier a Speratti.

 

Ukázky padělků švýcarských kantonů:

 

Zurich  

 

Ženeva
 

Basilej

 

Vzhledem k velkému výskytu velmi kvalitních falz doporučujeme tyto známky nakupovat s atestem příslušného znalce. Uvedeme několik akreditovaných znalců těchto známek: A. von der Weid, Hunziker, Moser, Rellstab, Renggli.
Všechny katalogové hodnoty známek v tomto článku jsou ve švýcarských francích dle katalogu Zumstein.

 

Všechny katalogové hodnoty známek v tomto článku jsou ve švýcarských francích dle katalogu Zumstein. 
O tom, jak mimořádně drahé jsou tyto známky v současnosti, můžeme uvést příklady aukcí, kdy se dvojznámka Ženevy č.3 vydražila v roce 2005 za 90.000 Eur bez provize, to znamená více než 3 miliony Kč s provizí a všemi poplatky. Takovou hodnotu nemá ani nejdražší československá rarita z let 1918 – 1939. Známka Basileje se prodala za více než 330.000,-Kč.

 

Jaromír Petřík http://www.znamkovezeme.wz.cz/ 
1.2.2006


Známkové země 1. díl
Známkové země 2. díl
Známkové země 3. díl

 

Copyright © Peter Hoffmann 2001 - 2017
E-mail:
Design by Erik Hoffmann